Adolf Svoboda
Wiki90
Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
|
|
|
|
Adolf Svoboda
V dnešním světě je Adolf Svoboda vysoce relevantní problém, který ovlivňuje společnost v různých aspektech. Po desetiletí je Adolf Svoboda předmětem studia a zájmu odborníků, výzkumníků a profesionálů v různých oblastech. Její vliv sahá od ekonomiky po politiku, včetně kultury a životního prostředí. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Adolf Svoboda, analyzujeme jeho důležitost, jeho důsledky a možné budoucí scénáře, které může jeho vývoj obnášet. Od svých počátků až do současnosti vyvolal Adolf Svoboda nekonečné debaty a úvahy, které přispěly k obohacení znalostí o tomto fenoménu.
| Adolf Svoboda | |
|---|---|
.jpg) Adolf Svoboda (vpravo) s J. Gagarinem | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1952 – 1953 | |
| 8. primátor hlavního města Prahy | |
| Ve funkci: 1954 – 1964 | |
| Předchůdce | Václav Vacek |
| Nástupce | Ludvík Černý |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSDSD KSČ |
| Narození | 16. června 1900 Chvaly  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. února 1969 Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád republiky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Svoboda (16. června 1900 Chvaly – 9. února 1969 Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a od 50. do 60. let primátor hlavního města Prahy.
Biografie
Vyučil se strojním zámečníkem, již od mladých let se začal angažovat v politice a odborovém hnutí. V roce 1916 vstoupil do Svazu kovodělníků, později usedl do krajského výboru sociálně demokratické mládeže. Roku 1921 se stal jedním ze zakládajících členů KSČ. Působil na regionální i celostátní stranické úrovni. Po okupaci Československa nacisty byl zatčen a většinu války strávil v koncentračních táborech.
Po válce jeho politická kariéra pokračovala. Stal se předsedou OV KSČ v Praze a členem rady národního výboru v Praze. Zasedal v ústředním výboru Svazu československo-sovětského přátelství, působil jako tajemník KV KSČ, později předseda a vedoucí tajemník MV KSČ. V prosinci 1952 byl na celostátní konferenci KSČ zvolen kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Členem ÚV KSČ ho zvolil X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho dosadil do funkce člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Byl mu udělen Řád republiky.
Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát nabyl až dodatečně v březnu 1952 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec František Vais. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1954.
V letech 1954 až 1964 zastával pozici primátora hlavního města Prahy. V době jeho primátorství sice v Praze vzniklo několik významných staveb, celkově však podinvestované město chátralo zejména ve svých centrálních částech. Během jeho působení byl na Letné odhalen a po sedmi letech opět zbořen monumentální Stalinův pomník, největší skupinové sousoší v Evropě.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Cvaly
- ↑ Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921-1992). Praha: Národní archiv, 2010. ISBN 978-80-86712-87-1.
- ↑ a b Listy hl. m. Prahy, Červenec 2010, s. 7 . listypraha.cz . Dostupné online. (česky )[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Zemřel soudruh Adolf Svoboda. Rudé právo. Únor 1969, roč. 49, čís. 35, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 . www.cibulka.net . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.