Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V tomto článku důkladně prozkoumáme Alexander Kluge a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po roli v globální ekonomice, Alexander Kluge je v posledních letech opakujícím se a relevantním tématem. Budeme analyzovat, jak Alexander Kluge formoval naše sociální interakce a přispěl k rozvoji nových trendů. Kromě toho budeme diskutovat o výzvách a příležitostech, které Alexander Kluge představuje v současném světě, a také o jeho spojení s některými z nejnaléhavějších problémů naší doby. Prostřednictvím mnohostranného přístupu se tento článek snaží poskytnout komplexní pohled na Alexander Kluge a jeho současné důsledky.
Alexander Kluge | |
---|---|
Narození | 14. února 1932 (92 let) Halberstadt |
Alma mater | Marburská univerzita Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt |
Povolání | filmový režisér, scenárista, spisovatel, advokát, střihač, básník-právník, filmový producent, televizní producent, režisér, filmař a video umělec |
Ocenění | Literární cena města Brémy (2001 a 1979) Fontaneho cena (1979) Kleistova cena (1985) Cena Heinricha Bölla (1993) Cena Ricardy Huchové (1996) … více na Wikidatech |
Příbuzní | Alexandra Kluge (sourozenec) |
Podpis | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander Kluge (* 14. února 1932 Halberstadt) je německý filmový režisér, scenárista, producent, spisovatel a filozof. Patří k čelným představitelům hnutí Neuer Deutscher Film, byl jedním z 26 signatářů tzv. Oberhausenského manifestu, který se stal programovým základem tohoto hnutí.
V roce 1968 získal Zlatého lva na festivalu v Benátkách, za snímek Artisté pod kopulí cirkusu. Již jeho předchozí film Rozloučení se včerejškem získal v roce 1966 v Benátkách Velkou cenu poroty. Jeho dokumentární film Die Macht der Gefühle získal v roce 1983 na tomto festivalu cenu FIPRESCI. Jiný dokument Německo na podzim získal hlavní cenu Zlatý medvěd na festivalu v Berlíně. Roku 1982 převzal na benátském festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo.
Ač proslul hlavně jako filmař, byl i významným spisovatelem, získal za své literární dílo Kleistovu cenu (1985), Cenu Heinricha Bölla (1993), Schillerovu cenu (2001) i Cenu Georga Büchnera (2003), označovanou za nejvýznamnější literární ocenění v německy mluvících zemích. V roce 2009 obdržel také Cenu Theodora W. Adorna.
Ovlivnili ho filozof Theodor Adorno, s nímž se seznámil při studiích ve Frankfurtu nad Mohanem, a režisér Fritz Lang, s nímž ho seznámil právě Adorno, a jemuž dělal asistenta u filmů Tygr z Ešnapuru (1959) a Indický hrob (1959). Vystudoval práva, absolvoval roku 1956.