Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V tomto článku prozkoumáme do hloubky Asta Nielsenová, téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Asta Nielsenová vyvolává debaty, kontroverze a velký zájem v různých oblastech, ať už ve vědě, kultuře, politice nebo společnosti obecně. V průběhu let se Asta Nielsenová vyvíjel a ovlivňoval životy lidí různými způsoby a stal se fenoménem, který si zaslouží důkladnou analýzu a pochopení. V tomto výzkumu budeme analyzovat různé aspekty a perspektivy Asta Nielsenová s cílem osvětlit toto dnes tak aktuální téma.
Asta Nielsenová | |
---|---|
Narození | 11. září 1881 Gammel Kongevej |
Úmrtí | 25. května 1972 (ve věku 90 let) Frederiksberg |
Choť | Gregori Chmara (1923–1930) Urban Gad |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Asta Sofie Amalie Nielsenová (11. září 1881 Kodaň – 25. května 1972 tamtéž) byla dánská herečka němého filmu. Byla erotickým symbolem a nejlépe placenou hvězdou své doby, natočila přes sedmdesát filmů.
Narodila se v chudé rodině na kodaňském předměstí Vesterbro, vystudovala herectví a od roku 1902 hrála v divadle Dagmarteatret. Pro film ji objevil v roce 1910 režisér Urban Gad, který byl také jejím prvním manželem. Díky rolím v Gadových temných psychologických dramatech se Nielsenová stala světoznámou hvězdou, prototypem provokativní ženy-vampa, jejíž umění bylo srovnáváno s Eleonorou Duseovou, Guillaume Apollinaire o ní řekl: „Je vším. Vizí pijáka i snem osamělce.“ Byla průkopnicí filmového herectví, které se od divadelního lišilo uměřenějšími gesty a důrazem na mimiku, působivost jejího projevu umocňovala chlapecky štíhlá postava, bledá tvář a velké oči. Jejím častým hereckým partnerem byl Valdemar Psilander. Před první světovou válkou se Nielsenová s Gadem usadila v Německu, kde byla známá prostě jako Die Asta. O její herecké tvárnosti svědčí role Hamleta, kterou hrála ve filmovém zpracování Svenda Gadeho roku 1921. Po nástupu nacistů k moci se vrátila do Dánska, kde se živila jako výtvarnice a spisovatelka, vydala úspěšnou autobiografii Mlčící múza.
Uvedené v češtině: