Chivský chanát خیوه خانلیگی ←  1511–1920  → vlajka
Geografie Chivský chanát kolem roku 1700
Hlavní město	Chiva
Rozloha	67 521 km² (rok 1911)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	700 000 (rok 1902) 800 000 (rok 1908) 550 000 (rok 1911)
Národnostní složení	Uzbeci
Jazyky	uzbečtina, ruština
Náboženství	sunnitský islám
Státní útvar
Státní zřízení	absolutní monarchie
Mateřská země	protektorát Ruské říše (1873–1917)
Vznik	1511
Zánik	1920
Státní útvary a území
Předcházející Tímúrovská říše Následující Chórezmská lidová sovětská republika

Chivský chanát (uzbecky خیوه خانلیگی, v přepisu v latince Xiva xonligi; persky خانات خیوه) byl nezávislý a později polonezávislý chanát turkického národa Uzbeků v Asii v oblasti dolního povodí Amudarji. Existoval v letech 1512 až 1920, přičemž v letech 1740–1746 byl okupován perským šáhem Nádirem a od roku 1873 byl protektorátem Ruského impéria. Hlavním městem byl nejprve Kuňja-Urgenč, ale v důsledku změny toku Amudarji v roce 1576 se zhruba do roku 1620 stala hlavním městem Chiva.

V návaznosti na říjnovou revoluci v Rusku abdikoval v únoru 1920 poslední chán a na území chanátu byla 26. dubna 1920 vyhlášena Chórezmská lidová sovětská republika. Ta byla o pár let později rozdělena mezi Turkmenskou SSR a Uzbeckou SSR, z kterých později vznikly moderní Turkmenistán a Uzbekistán.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chivský chanát na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Chíva v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích