Grand Prix Jihoafrické republiky 1967 (XIII South African Grand Prix), úvodní závod 18. ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1 a 10. ročníku poháru konstruktérů, historicky již 151. grand prix. Grand Prix Jihoafrické republiky byla zařazena do programu mistrovství světa formule 1 počtvrté, zatímco okruhu v Kyalami hostil závod mistrovství světa Formule 1 poprvé. Na trati dlouhé 4,094 km absolvovali jezdci 80 okruhů, což celkově představuje 327,520 km.
Průběh závodu
Účastníci
Grand Prix Jihoafrické republiky v roce 1966 pořádané na okruhu East London, ještě nebylo součástí mistrovství světa formule 1. Pro rok 1967 se dostalo jihoafrické Grand Prix cti zahajovat celý šampionát a to již 2. ledna. K tomuto účelu byla nedaleko Johanesburgu vybudována nová trať Kyalami. Závod se uskutečnil jen pár týdnu po finále ročníku 1966, proto téměř všechny týmy přivezly k prvnímu podniku staré modely vozů. Největší zmeny proto byli v jezdeckém složení, John Surtees odešel k týmu Honda a jeho místo u Cooperu vedle Jochena Rindta uzmul Pedro Rodríguez, který opustil Lotus. Z původních třech pilotů Lotusu zůstal pouze Jim Clark a místo dvojky Petera Arundella, přišel Graham Hill z BRM. Úřadující mistr světa Jack Brabham ve vlastním týmu žádné změny nečinil a tak druhé místo znovu sedlal Denny Hulme. Jackie Stewart u týmu BRM po odchodu Hilla, povýšil vedle Mike Spenceho na jedničku v týmu. Stejně jako v posledním závodě roku 1966, Grand Prix Mexika, chybělo na startu Ferrari.
Závod
Protože na startu chyběla část konkurence (Ferrari a McLaren) stala se kvalifikace poměrně jednoznačnou záležitostí týmu Brabham a v první řadě se tak vedle sebe postavili Brabham a Hulme. Do druhé řady se postavili Jim Clark a Pedro Rodríguez, obrovským překvapením pro konkurenci bylo páté místo Johna Loveho na starším voze Cooper, až za ním skončili favorité zvučných jmen jako John Surtees, Jochen Rindt, Graham Hill či Jackie Stewart.
Do závodu nejlépe odstartoval ze druhé pozice Denny Hulme pronásledován Brabhamem a Surteesem. Naopak start se vůbec nevydařil Johnu Loveovi, který spadl na desáté místo. Ve třetím kole chyboval Brabham a propadl se na čtvrté místo za Surteese a Rindta. Ale ani Rindt se nevyhnul chybám a hned v následujícím kole udělal hodiny na olejové skvrně a propadl se tak na šesté místo. John Love dokazoval v pruběhu celého závodu, že výsledek z kvalifikace nebyl vůbec náhodný a i přesto, že pokazil start, dokázal se během několika kol propracovat na sedmou pozici. První kola závodu byla pohromou pro favority, již na konci druhého okruhu explodoval motor ve voze Jackieho Stewarta a v šestém kole havaroval Graham Hill s Lotusem. Veškeré naděje týmu Lotus pohřbil ve 22. kole Jim Clark, jenž odstoupil pro poruchu motoru.
V polovině závodu se začalo míchat pořadím. Nejprve odstoupil Jochen Rindt a Jo Siffert oba pro poruchu na hnacím agregátu. Posléze začal ztrácet výkon vůz Jackie Brabhama, který tak přepustil druhé místo bezchybně jedoucímu Loveovi, na třetí místo se prodral Dan Guiney na voze Eagle, to mu vydrželo pouhá tři kola pak musel ze závodu odstoupit. Denny Hulme na čele měl již minutový náskok, když brzdy vozu Brabham začali pracovat nespolehlivě a Hulme začal ztrácet, až ho v 61 kole předjel nejen John Love ale i Rodriguez a Surtees. Již to vypadalo, že John Love odolá útokům Pedra Rodrigueze a v závodě zvítězí, když sedm kol před cílem musel zajet do boxů doplnit palivo a přepustil tak Mexičanovi první místo. Love se dokázal na trať vrátit před Surteesem a dojel druhý, třetí byl Sutrees a čtvrtý Hulme.
Výsledky
Závod
- 2. ledna 1967
- Okruh Kyalami
- 80 kol × 4.094 km = 327,520 km
- 151. Grand Prix
- 1. vítězství pro Pedra Rodrigueze »
- 16. vítězství pro « Cooper
- 1. vítězství pro Mexiko »
- 12. vítězství pro vůz se « startovním číslem 4 »
- 5. vítězství ze « 4. místa na startu »
- 6. double pro « Cooper
Legenda k tabulce
|
Barva
|
Výsledek
|
Zlatá |
Vítěz
|
Stříbrná |
2. místo
|
Bronzová |
3. místo
|
Zelená |
Bodované umístění
|
Modrá
|
Nebodované umístění
|
Dokončil neklasifikován (NC)
|
Fialová |
Odstoupil (Ret)
|
Červená
|
Nekvalifikoval se (DNQ)
|
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
|
Černá |
Diskvalifikován (DSQ)
|
Bílá
|
Nestartoval (DNS)
|
Závod zrušen (C)
|
Světle modrá
|
Pouze trénoval (PO)
|
Páteční testovací jezdec (TD)
|
Bez barvy
|
Netrénoval (DNP)
|
Vyřazen (EX)
|
Nepřijel (DNA)
|
Odvolal účast (WD)
|
Nezúčastnil se (prázdné)
|
Označení
|
Význam
|
Tučnost
|
Pole position
|
Kurzíva
|
Nejrychlejší kolo
|
†
|
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
|
‡
|
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
|
Horní index
|
Umístění bodujících jezdců ve sprintu
|
Pozice
|
Č
|
Jezdec
|
Vůz
|
Kolo
|
Čas
|
+/-
|
Pole
|
Body
|
Nej. kolo
|
1
|
4
|
Pedro Rodríguez
|
Cooper T81
|
80
|
2:05:45,9
|
3
|
4
|
9
|
1:32,0 (9.)
|
2
|
17
|
John Love
|
Cooper T79
|
80
|
á 0:26,4s
|
3
|
5
|
6
|
1:30,3
|
3
|
11
|
John Surtees
|
Honda RA273
|
79
|
á 1 kolo
|
3
|
6
|
4
|
1:30,2
|
4
|
2
|
Denny Hulme
|
Brabham BT20
|
78
|
á 2 kola
|
2
|
2
|
3
|
1'299
|
5
|
14
|
Bob Anderson
|
Brabham BT11
|
78
|
á 2 kola
|
5
|
10
|
2
|
1:31,5 (6.)
|
6
|
1
|
Jack Brabham
|
Brabham BT20
|
76
|
á 4 kola
|
5
|
1
|
1
|
1:30,4 (4.)
|
Nc
|
19.
|
Dave Charlton
|
Brabham BT11
|
63
|
Neklasifikován
|
7
|
8
|
|
1:32,6 (11.)
|
Nc
|
20.
|
Luki Botha
|
Brabham BT11
|
60
|
Neklasifikován
|
8
|
17
|
|
1:36,5 (18.)
|
Pozice
|
Č
|
Odstoupili
|
Vůz
|
Kolo
|
Důvod
|
+/-
|
Pole
|
Body
|
Nej. kolo
|
Ret
|
18.
|
Sam Tingle
|
LDS Mk 1
|
56
|
Nehoda
|
7
|
14
|
|
1:32,9 (14.)
|
Ret
|
16.
|
Piers Courage
|
Lotus 25
|
51
|
Palivový systém
|
5
|
18
|
|
1:34,8 (17.)
|
Ret
|
9.
|
Dan Gurney
|
Eagle T1F
|
44
|
Suspenzor
|
4
|
11
|
|
1:30,5 (5.)
|
Ret
|
12
|
Jo Siffert
|
Cooper T81
|
41
|
Motor
|
8
|
16
|
|
1:31,8 (8.)
|
Ret
|
3.
|
Jochen Rindt
|
Cooper T81
|
38
|
Motor
|
3
|
7
|
|
1:31,6 (7.)
|
Ret
|
6.
|
Mike Spence
|
BRM P83
|
31
|
Únik oleje
|
8
|
13
|
|
1:32,8 (12.)
|
Ret
|
15.
|
Jo Bonnier
|
Cooper T81
|
30
|
Motor
|
8
|
12
|
|
1:33,5 (15.)
|
Ret
|
7.
|
Jim Clark
|
Lotus 43
|
22
|
Motor
|
13
|
3
|
|
1:32,2 (10.)
|
Ret
|
8.
|
Graham Hill
|
Lotus 43
|
6
|
Nehoda
|
15
|
15
|
|
1:32,9 (13.)
|
Ret
|
5.
|
Jackie Stewart
|
BRM P83
|
2
|
Motor
|
7
|
9
|
|
1:33,7 (16.)
|
Pozice
|
Č
|
Nestartoval
|
Vůz
|
Kolo
|
Důvod
|
+/-
|
Pole
|
Body
|
Nej. kolo
|
DNS
|
10.
|
Richie Ghinther
|
Eagle T1G
|
|
|
|
|
|
|
Stupně vítězů
- 20. podium pro « Johna Surteese »
- 1. podium pro Pedra Rodrigueze »
- 1. podium pro Johna Loveho
- 56. podium pro « Cooper »
- 2. podium pro « Hondu »
- 158. podium pro « Velkou Británii »
- 1. podium pro Mexiko »
- 1. podium pro Rhodesii
Bodové umístění
- 173 bodů pro « Jacka Brabhama »
- 140 bodů pro « Johna Surteese »
- 26 bodů pro « Denny Hulme »
- 12 bodů pro « Pedra Rodrigueze »
- 8 bodů pro « Boba Andersona
- 6 bodů pro Johna Loveho
- 309 bodů pro « Cooper »
- 18 bodů pro « Hondu »
- 165 bodů pro « Brabham »
Nejrychlejší kolo
- Denny Hulme Brabham Repco 1:29,9 – 163,942 km/h
- 2 nejrychlejší kolo pro « Dennyho Hulmeho »
- 8 nejrychlejší kolo pro « Brabham »
- 5 nejrychlejší kolo pro « Nový Zéland »
- 14 nejrychlejší kolo pro « vůz se startovním číslem 2 »
Vedení v závodě
- Denny Hulme » byl ve vedeni 60 kol
- John Love byl ve vedeni 13 kol
- Pedro Rodríguez » byl ve vedeni 7 kol
- « Cooper byl ve vedení 829 kol
- « Brabham » byl ve vedení 412 kol
Postavení na startu
- Jack Brabham 1'28.3 Brabham
- 9. Pole position pro « Jack Brabham »
- 6. Pole position pro « Brabham »
- 9. Pole position pro « Austrálie »
- 17. Pole position pro vůz se startovním číslem « 1 »
- 28x první řadu získali « Jack Brabham »
- 3x první řadu získali « Denny Hulme »
- 20x první řadu získala « Brabham »
Startovní listina
Zajímavosti
- V závodě představen vůz Cooper T79 a LDS Mk3B
- Debutovali Luki Botha a Piers Courage.
Souhrn
Stav MS
- GP – body získané v této Grand Prix
£ – Do Poháru konstruktérů se započítávaly body lépe postaveného vozu
Externí odkazy