Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty související s Itamar Franco, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Budeme analyzovat, jak Itamar Franco ovlivnil různé oblasti, od kultury po ekonomiku, včetně politiky a technologie. Kromě toho prozkoumáme roli Itamar Franco v každodenním životě lidí a jak se vyvíjel v průběhu času. Prostřednictvím této komplexní analýzy se snažíme nabídnout úplný a hloubkový pohled na Itamar Franco s cílem poskytnout komplexní pochopení jeho důležitosti a relevance v dnešní době.
Itamar Franco | |
---|---|
33. prezident Brazílie | |
Ve funkci: 29. prosince 1992 – 31. prosince 1994 | |
Předchůdce | Fernando Collor de Mello |
Nástupce | Fernando Henrique Cardoso |
Stranická příslušnost | |
Členství | Partido Trabalhista Cristão (PTC) Cidadania Partido do Movimento Democrático Brasileiro Liberal Party Partido Trabalhista Brasileiro |
Narození | 28. června 1930 Atlantský oceán |
Úmrtí | 2. dubna 2011 (ve věku 80 let) São Paulo |
Příčina úmrtí | leukemie |
Místo pohřbení | Contagem |
Alma mater | Escola de Engenharia de Juiz de Fora |
Profese | diplomat a politik |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | Velkokříž Národního řádu za vědecké zásluhy Řád za námořní zásluhy Řád Rio Branco velkokříž Řádu Jižního kříže velkokříž Vojenského řádu Kristova |
Podpis | |
Commons | Itamar Franco |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Itamar Augusto Cautiero Franco (28. června 1930 – 2. července 2011) byl brazilský politik. V letech 1992–1994 byl prezidentem Brazílie, v letech 1990–1992 viceprezidentem.
V roce 1993 vyhlásil Franco referendum o povaze politického systému, voliči si mohli vybrat mezi republikou a monarchií, a mezi prezidentským či parlamentním systémem (s předsedou vlády hledajícím většinu v parlamentu). Jednoznačně zvítězila republika a prezidentský systém.
Ve volbách roku 1994 zvítězil Francův blízký spolupracovník Fernando Henrique Cardoso, avšak brzy se jejich kroky rozešly a Franco se stal Cardosovým kritikem, zejména kvůli jeho programu privatizace. Odešel do diplomacie a stal se velvyslancem v Portugalsku a v Organizaci amerických států. V letech 1999–2003 byl guvernérem státu Minas Gerais, roku 2011 byl tamtéž zvolen senátorem. Funkci však zastával jen krátce, zastihla ho v ní brzy smrt.