Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
V dnešním světě se Jiřina Švorcová stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od akademiků a profesionálů z různých oborů až po obyčejné lidi, Jiřina Švorcová upoutal pozornost mnoha a vyvolal intenzivní debatu ve společnosti. Abychom tomuto fenoménu lépe porozuměli, je zásadní přistupovat k Jiřina Švorcová z různých úhlů pohledu a analyzovat jeho četné důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jiřina Švorcová a prozkoumáme jeho dopad v různých kontextech. Doufáme, že prostřednictvím této analýzy přispějeme k pochopení a reflexi Jiřina Švorcová, stejně jako k vytvoření nápadů a návrhů, jak tento problém efektivně řešit.
Jiřina Švorcová | |
---|---|
![]() Jiřina Švorcová na komunistické oslavě 1. máje v roce 2006 | |
Narození | 25. května 1928 Kociánovice ![]() |
Úmrtí | 8. srpna 2011 (ve věku 83 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Střešovický hřbitov |
Choť | Jindřich Rohan Vladimír Šolta |
Významné role | Anna Holubová (Žena za pultem) |
Podpis | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiřina Švorcová (25. května 1928 Hradec Králové-Slezské Předměstí – 8. srpna 2011 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka a politička Komunistické strany Československa, po sametové revoluci Komunistické strany Čech a Moravy.
Absolvovala pražskou Divadelní fakultu AMU (DAMU) a v roce 1951 se stala členkou souboru Divadla na Vinohradech, kde působila zde až do roku 1990. Její hereckou kariéru a popularitu zásadním způsobem ovlivnila politická angažovanost po pražském jaru 1968, kdy se stala jednou z klíčových postav normalizační kultury. Už na počátku roku 1969 na sebe upozornila účastí na založení Leninského svazu mladých, který měl navázat na zaniklý Československý svaz mládeže. Zakládající schůze v tanečním sálu žižkovského hotelu Tichý sklidila velmi negativní veřejný ohlas a byla všeobecně vnímána jako provokativní akce konzervativních komunistů. Svaz neměl naději na existenci a jeho živoření skončilo v roce 1970 se vznikem Socialistického svazu mládeže. Švorcové však tato akce přinesla punc vášnivě zapálené komunistky, ambivalentní postoje veřejnosti i zájem normalizační politické špičky.
Od počátku sedmdesátých let se Švorcová zapojovala na různých úrovních do probíhajícího procesu normalizace, cenzurnímu procesu přispívala například svým zasedáním v poradním sboru ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. V roce 1976 byla zvolena do Ústředního výboru KSČ a stala se také předsedkyní nově vzniklého Svazu českých dramatických umělců, kterou zůstala až do jeho zániku v roce 1990. Svou veřejnou pověst Švorcová poznamenala i aktivní účastí na přípravě a prezentaci tzv. Anticharty v roce 1977.
Režim její činnost ocenil Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984). Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci, zůstala komunistkou. Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu na Litoměřicku. V roce 2011 obdržela od TV Barrandov cenu Prominent roku.
Zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných na Malvazinkách.
Česká televize odmítla v říjnu 2008 odvysílat pořad z cyklu „Po stopách hvězd“ o Jiřině Švorcové, jehož režisérem byl Marek Škarpa. Tiskový mluvčí ČT Ladislav Šticha to odůvodnil tvrzením, že dokument údajně působí jako obhajoba komunistické angažovanosti herečky v době minulého režimu. „Po zhlédnutí dílu o Jiřině Švorcové jsme museli bohužel konstatovat, že tento díl zcela vybočuje z žánru. Není to ani tak o kariéře Jiřiny Švorcové, ale o samoobhajobě některých z těch, kteří v díle hovoří. O době komunistické angažovanosti se v dokumentu hovoří jako o době velkých ideálů,“ uvedl Šticha.