V tomto článku podrobně prozkoumáme Joseph Louis Gay-Lussac, téma, které má významný dopad na různé aspekty současné společnosti. Od svého vzniku upoutal Joseph Louis Gay-Lussac pozornost akademiků, odborníků v oboru a široké veřejnosti a vyvolal debatu a zájem o jeho důsledky. V průběhu let se Joseph Louis Gay-Lussac vyvíjel a získal nové nuance a stal se referenčním bodem, který označoval před a po v různých oblastech. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé dimenze Joseph Louis Gay-Lussac, od jeho původu až po jeho relevanci dnes, stejně jako jeho možné budoucí zaměření. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory, které se kolem tohoto fenoménu objevily, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi Joseph Louis Gay-Lussac.
Gay-Lussac se roku 1809 oženil s Genevieve-Marie-Joseph Rojotovou, s níž měl později celkem pět dětí. Nejstarší z nich, syn Jules, se v dospělosti stal asistentem J. Liebiga v Gießenu. Některé jeho publikace byly omylem považovány za práce jeho otce, neboť měli oba stejnou iniciálu (J. Gay-Lussac).
1802 – Gay-Lussac jako první formuloval Gay-Lussacův zákon pro isobarický děj v ideálním plynu, podle něhož, je-li zachována konstantní hmotnost a tlakplynu, pak jeho objem při zvyšování teploty lineárně roste. To je někdy vyjádřeno pomocí vztahu V = a.T, kde a je konstanta závisející na druhu, hmotnosti a tlaku plynu a T je absolutní teplota. V případě ideálního plynu platí a = nR/p.
1804 – Gay-Lussac a Jean-Baptiste Biot vystoupali při prvních pokusech s cílem zkoumat atmosféru Země v horkovzdušném balónu do výšky 4 km. Při druhém výstupu, který uskutečnil Gay-Lussac sám, bylo dosaženo výšky 7 km. Cílem bylo získávání vzorků vzduchu v různých výškách, zaznamenání rozdílů teploty a vlhkosti a měření magnetismu. Při těchto výstupech byla vyvrácena Daltonova domněnka, že složení vzduchu je v různých výškách atmosféry rozdílné. Bylo prokázáno, že vzduch má i v těchto výškách stejné složení jako na povrchu Země. Rovněž nebyl nalezen vodík, jehož přítomnost se tehdy ve vysoké atmosféře předpokládala (dle tehdejších představ mohl být vodík, přítomný ve vysokých vrstvách atmosféry, zapalován průletem meteorů).
1805 – Se svým přítelem a spolupracovníkem Alexandrem von Humboldtem experimentovali s eudiometrem a zjistili, že objemový poměr plynného vodíku a kyslíku ve vodě je 200 : 100. Tyto pokusy se posléze staly impulzem Avogadrovi při vypracování teorie, že mnohé plynné prvky se skládají z dvouatomových molekul. V březnu roku 1805 se Gay-Lussac s Humboldtem vydali na cestu po Itálii a Německu. Společně pozorovali jednu z výrazných erupcí Vesuvu. Gay-Lussac zde prováděl geologické výzkumy.
↑SZABADVÁRY, Ferenc. History of Analytical Chemistry. 1.. vyd. Oxford: Pergamon Press, 1966. 419 s. S. 219.
↑Viz str. 133 (Dodatek 2) — in: EDE, Andrew. The Chemical Elements: A Historical Perspective. Greenwood Press, 2006.
↑ROSENFELD, Louis. Four Centuries of Clinical Chemistry. CRC Press, 1999. Str. 72–75.
Literatura
GAY-LUSSAC, Louis Joseph; von HUMBOLDT, Alexander. Expérience sur les moyens oediométriques et sur la proportion des principes constituents de l'atmosphère. J. Phys.-Paris. 1805, roč. LX.
CROSLAND, Maurice. Gay-Lussac, Scientist and Bourgeois. Cambridge : Cambridge University Press, 1978. 333 s. ISBN0-521-21979-5