Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
Dnes je Kókjo jedním z nejrelevantnějších a nejdiskutovanějších témat v různých oblastech. Jeho dopad se odráží ve společnosti, ekonomice, politice a kultuře. S rozvojem technologií a globalizací nabyl Kókjo na větší důležitosti a vyvolal nekonečné debaty a výzkum. Z různých úhlů pohledu se snažíme pochopit a analyzovat jeho vliv v dnešním světě. Vzhledem k tomuto scénáři je nezbytné prozkoumat více dimenzí, které Kókjo zahrnuje, a také jeho důsledky na globální a místní úrovni. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího vesmíru Kókjo, abychom pochopili jeho složitost a relevanci v dnešní době.
Kókjo 皇居 | |
---|---|
Účel stavby | |
oficiální sídlo | |
Základní informace | |
Výstavba | 1869 |
Poloha | |
Adresa | 〒100-8111 東京都千代田区千代田1番1号, Čijoda, Japonsko |
Souřadnice | 35°40′57″ s. š., 139°45′7,56″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web, Oficiální web a Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kókjo (japonsky 皇居) je japonský císařský palác v tokijské čtvrti Čijoda. Po svržení šógunátu a reformách Meidži se císařský dvůr přesunul z Kjóta do Tokia. Hrad Edo, původně pevnost šógunů rodu Tokugawa, se stal sídlem japonského císaře. Od roku 1888 do roku 1948 se sídlo nazývalo Kjudžó (palácový hrad), dnes prostě jen Kókjo (císařský palác).
Během druhé světové války byl hrad zcela zničen spojeneckými bombardéry, ale do roku 1968 byl znovu vystavěn v původním stylu. Jedinou stavbou, která se dochovala z původního paláce, je most Nidžúbaši.
Palác je veřejnosti nepřístupný, výjimkou jsou Východní zahrady otevřené pro turisty po celý rok. Vnitřní palác se otevírá veřejnosti pouze na dva dny v roce – na Nový rok 2. ledna) a císařovy narozeniny (23. února).
Zahrady císařského paláce se staly součástí tratí maratonu a chůze na Letních olympijských hrách 2020.