V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Köppenova klasifikace podnebí. Od svého vzniku až po svůj vliv na dnešní společnost hraje Köppenova klasifikace podnebí zásadní roli v životech lidí. V průběhu historie byl Köppenova klasifikace podnebí předmětem debat, studia a obdivu a stal se tématem zájmu akademiků, nadšenců i zvědavců. Dozvíme se o různých aspektech, které činí Köppenova klasifikace podnebí tak relevantním a vzrušujícím tématem, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a jeho vývoj v čase. Připravte se ponořit se do světa Köppenova klasifikace podnebí a objevte vše, co toto vzrušující téma nabízí.
Köppenova klasifikace podnebí je konvenční klasifikace podnebí, která je zároveň nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací podnebí. Jejím autorem je rusko-německý klimatolog Wladimir Köppen. Klasifikace je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci. Vznikla již roku 1884 přepracováním tzv. Suppanovy klasifikace a původně byla založena na průběhu ročních izoterem, délce trvání teplot a rostlinstvu a vegetaci. K jejímu přepracování došlo roku 1918 na základě zohlednění většího množství získaných meteorologických dat. Poslední úprava proběhla v roce 1936 ve spolupráci s německým klimatologem Rudolfem Geigerem (někdy je taky proto klasifikace označovaná jako Köppenova-Geigerova klasifikace) a je založena „na teplotním a srážkovém režimu a jeho vlivu na biotu krajiny“.
V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.
Předpokládá se, že do roku 2099 se rozšíří hlavně tropické podnebí (A) a zmenší rozloha pro polární podnebí (E).
Členění
V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.
A = tropické podnebí (teplota ve všech měsících je vyšší než 18 °C)
D = boreální podnebí nebo kontinentální podnebí, také mírně studené podnebí (teploty nejteplejšího měsíce jsou nad +10 °C a teplota nejchladnějšího měsíce je pod -3 °C)
kontinentální podnebí se studenou a vlhkou zimou (f = dostatek srážek ve všech měsících)
E = studené podnebí (teploty nejteplejšího měsíce jsou pod +10 °C)
ET = podnebí tundry a výškové podnebí nad 3 000 m (T = tundra)
EF = ledové podnebí, respektive podnebí trvalého mrazu (F = ledové)
Odkazy
Reference
↑ abFARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2008. 119 s. ISBN978-80-7044-996-7. S. 54–55. Dále jen: „Vybrané kapitoly z fyzické geografie“.
↑ abVybrané kapitoly z fyzické geografie. S. 56-57.
↑ New climate maps predict major changes in vegetation by end of century. phys.org . . Dostupné online.
↑MCKNIGHT, Tom Lee; HESS, Darrel. Physical Geography: A Landscape Appreciation. Prentice Hall, 2000. 604 s. ISBN0-13-020263-0
↑ abUniversum, všeobecná encyklopedie. 7. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN80-207-1069-8. S. 342 - 343.
↑KOLEKTIV AUTORŮ. World Map of the Köppen-Geiger climate classification updated, In:Meteorologische Zeitschrift, Vol. 15, No. 3, 259-263 . Biometeorology Group, University of Veterinary Medicine Vienna, Vienna, Austria; Global Precipitation Climatology Centre, Deutscher Wetterdienst, Offenbach, Germany, 2006. Dostupné online. (anglicky)
↑SOBÍŠEK, Bořivoj, a kol. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 1993. ISBN80-85368-45-5. S. 136.