V dnešním článku budeme Korutanské vévodství analyzovat do hloubky, abychom pochopili jeho důležitost dnes. Korutanské vévodství je téma/datum/osoba, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech a je klíčové pochopit jeho dopad na dnešní společnost. V celém tomto článku prozkoumáme jeho historický význam, jeho vliv na současnou kulturu a důsledky, které má pro budoucnost. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Korutanské vévodství s cílem poskytnout komplexní a obohacující pohled na toto téma/téma/osobu. Doufáme, že na konci čtení čtenáři porozumí Korutanské vévodství hlouběji a bohatěji a budou schopni navázat smysluplná spojení se svým prostředím a každodenním životem.

Korutanské vévodství Herzogtum Kärnten Vojvodina Koroška ←  976–1918  →  →  → vlajka znak
Geografie Vévodství v rámci Svaté říše římské roku 1250
Hlavní město	Sankt Veit an der Glan (do 1518) Klagenfurt
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci, Karantánci
Jazyky	jihobavorská němčina, karantánština
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská (do 1806) Habsburská monarchie Habsburská monarchie (od 1526) Rakouské císařství Rakouské císařství (1804–1867) Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko (od 1867)
Státní útvary a území
Předcházející Korutanská marka Následující Německé Rakousko Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Italské království

Vévodství korutanské (německy Herzogtum Kärnten, slovinsky Vojvodina Koroška) bylo vévodství na území, které se dnes nachází v jižní části Rakouska a na severu Slovinska. Zprvu bylo státem Svaté říše římské, později patřilo k Habsburské monarchii, bylo korunní zemí Rakouska a nakonec Rakouska-Uherska.

Historie

Oddělilo se roku 976 od Bavorského vévodství jako první nově vytvořený říšský stát po původních německých vévodstvích (bavorského, lotrinského, franckého, saského a švábského).

Korutany byly až do jejího zrušení roku 1806 součástí Svaté říše římské, ale od roku 1335 byly řízeny Habsburky v rámci jejich rakouských držav. V Rakousku resp. Rakousko-Uhersku také zůstaly jako jedna z korunních zemí až do rozpadu monarchie roku 1918.

Na základě korutanského plebiscitu roku 1920 pak hlavní část bývalého vévodství vytvořila rakouskou spolkovou zemi Korutany.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Korutanské vévodství na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Země Rakouského císařství
Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské1
Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví
Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany2, Kraňsko2, Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko
Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)2, Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko3
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861

Korunní země Rakouska-Uherska
Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě)	České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)
Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny)	Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum)
Ostatní	Kondominium Bosna a Hercegovina3
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908

Portály: Historie | Rakousko | Slovinsko