Tento článek se bude zabývat tématem Kuronské a zemgalské vévodství, které je dnes velmi důležité. Kuronské a zemgalské vévodství upoutal pozornost širokého spektra publika, od odborníků v oboru až po zájemce o získání znalostí o tomto tématu. Během tohoto čtení budou prozkoumány různé perspektivy a přístupy související s Kuronské a zemgalské vévodství s cílem poskytnout úplný a obohacující přehled. Od jeho historického původu až po jeho současné implikace se tento článek snaží nabídnout komplexní pohled na Kuronské a zemgalské vévodství a jeho dopad v různých kontextech. Kromě toho budou analyzovány možné budoucí trendy a předloženy úvahy o jeho vývoji a vývoji.
Tento článek je o státním celku z 16. až 18. století. O krátkodobém státním útvaru vyhlášeném po 1. světové válce pojednává článek Kuronské a zemgalské vévodství (1918).
Kuronské a zemgalské vévodství Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ (la) Kurzemes un Zemgales hercogiste (lv) Księstwo Kurlandii i Semigalii (pl) Herzogtum Kurland und Semgallen (de)
Kuronsko-zemgalské vévodství, pod vlivem polštiny někdy knížectví, (latinskyDucatus Curlandiæ et Semigalliæ; polskyKsięstwo Kurlandii i Semigalii; německyHerzogtum Kurland und Semgallen; lotyšskyKurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní územíLitevského velkoknížectví a později Republiky obou národů.
Původním sídelním městem bylo kuronské Goldingen (lotyšsky Kuldīga), později byla správa vévodství přenesena do zemgalské Mitavy, dnes známé pod lotyšským jménem Jelgava.