Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
Dnes vstoupíme do fascinujícího světa Marmarošská župa (Československo), tématu, které upoutalo pozornost milionů jedinců po celém světě. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Marmarošská župa (Československo) předmětem studia, debat a obdivu. S dědictvím, které trvá staletí, Marmarošská župa (Československo) zanechal nesmazatelnou stopu v různých aspektech společnosti. V tomto článku prozkoumáme historii, důležitost a důsledky Marmarošská župa (Československo) a poskytneme hlubší vhled do tématu, které i dnes vyvolává zájem a inspiraci.
Marmarošská župa | |
---|---|
Území | |
Sídlo župy | Velký Bočkov (1920–?) Slatinské Doly (?–?) Velký Bočkov (?–?) Sevluš (?–1926) |
Země | Podkarpatská Rus |
Stát | Československo |
Zeměpisné souřadnice | 48°10′ s. š., 23°21′ v. d. |
Vznik | červenec 1920 |
Zánik | 1. července 1926 |
Základní informace | |
Rozloha | 6 037 km² |
Počet obyvatel | 254 324 (1921) |
Hustota zalidnění | 42,1 obyv./km² |
Počet okresů | 5 (1924) |
Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marmarošská župa (někdy též Velkosevljušská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Podkarpatské Rusi v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena převážně vydělením z uherské Marmarošské župy. Existovala v letech 1920–1926, původně měla rozlohu 3 758 km², po roce 1921 pak 6 037 km². Její správním centrum měl být Chust, úřady však prozatímně sídlily postupně v obcích Velký Bočkov, Slatinské Doly a Sevluš.
Když československá armáda obsadila v první polovině roku 1919 většinu Podkarpatské Rusi, byla dne 6. června 1919, kvůli konsolidaci poměrů na tomto území během odchodu maďarských komunistických a rumunských jednotek, neoficiálně vyhlášena vojenská diktatura pod velením francouzského generála v československých službách Edmonda Hennocquea. Podkarpatská Rus byla postupně rozčleněna na čtyři župy, které vycházely z administrativních celků vytvořených zde Uherskem. Jedním z těchto celků byla i Marmarošská župa, která vznikla ze severní části původní uherské Marmarošské župy. Jižní část československé župy nadále ovládalo rumunské vojsko, které se stáhlo až v létě 1920. Župní úřad začal fungovat v červenci 1920. Při reorganizaci podkarpatoruských žup v roce 1921 získala Marmarošská župa nejen část území zrušené Mukačevské župy, ale i oblast původně patřící do Berežské župy.
V čele župy měl stát vládou jmenovaný župan, došlo však pouze k jmenování dočasného správce župy. Původní sídlo uherské župy, město Marmarošská Sihoť, připadla Rumunsku, takže bylo potřeba zřídit nové správní centrum. Župní úřad proto prozatímně sídlil postupně v obcích Velký Bočkov (1920–?), Slatinské Doly (?–?), opět Velký Bočkov (?–?) a Sevluš (?–1926). Definitivním sídlem župy se měl stát Chust.
Marmarošská župa existovala do 30. června 1926. K 1. červenci 1926 byly všechny župy na Podkarpatské Rusi sloučeny v jedinou, Podkarpatoruskou župu.
Marmarošská župa se nacházela na východě Podkarpatské Rusi, v okolí řek Tisy, Terebly a Teresvy. Tvořila nejvýchodnější část první Československé republiky a ze tří stran hraničila s jinými státy: na severu a východě s Polskem, na jihu s Rumunskem a na jihozápadě s Maďarskem. Pouze na západě sousedila s československou berežskou župou (do roku 1921 též s Mukačevskou župou).
Před reorganizací v roce 1921 se Marmarošská župa členila na čtyři slúžňovské okresy: Velký Bočkov, Rachov, Teresva a Ťačovo. Kvůli reorganizaci žup v roce 1921 a následnému slučování okresů se situace měnila, a nakonec byla Marmarošská župa tvořena šesti slúžňovskými okresy (Chust, Rachov, Sevluš, Teresva, Ťačovo a Volové).