Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V tomto článku prozkoumáme Obyvatelstvo Chorvatska z různých úhlů pohledu a analyzujeme jeho dopad v různých oblastech. Obyvatelstvo Chorvatska je téma, které v poslední době zaujalo mnoho lidí a jeho relevance nezůstává bez povšimnutí. Prostřednictvím této analýzy prozkoumáme různé aspekty Obyvatelstvo Chorvatska, od jeho historie až po jeho dnešní vliv. Kromě toho se budeme zabývat názory a postoji odborníků na toto téma a nabídneme kompletní a vyváženou vizi. Nezáleží na tom, zda jste začátečník nebo odborník, tento článek vám poskytne hloubkový a obohacující pohled na Obyvatelstvo Chorvatska.
Počet obyvatel Chorvatska v roce 2011 činil 4 284 889 lidí.
Populace Chorvatska strmě rostla (s výjimkou sčítání následujících po obou světových válkách) z počtu 2,1 milionu obyvatel v roce 1857 do roku 1991, kdy dosáhla vrcholu 4,7 milionu obyvatel. Od roku 1991 poměr zemřelých trvale převyšuje počet narozených a přirozená změna je v negativních číslech.
Profesoři demografie ze Záhřebské univerzity předvídají, že do roku 2030 se populace vzhledem k současnému počtu narozených dětí a emigrantů sníží o 350 000. Snížení populace pod čtyři miliony obyvatel v příštích patnácti letech se lze vyhnout jen ve dvou případech – pokud se přistěhuje o 350 000 lidí více než emigruje nebo se téměř zdvojnásobí počet narozených dětí. Obě možnosti jsou nepravděpodobné. V Chorvatsku žije přibližně 500 osob bez domova, převážně žijících v Záhřebu.
Dominantním etnikem jsou Chorvati (90,42 %), menšinami jsou Srbové (4,36 %), Bosňáci, Maďaři, Italové, Albánci, Slovinci, Němci, Češi, Romové a ostatní (5,22 %).
Etnikum | sčítání 1948 | sčítání 1953 | sčítání 1961 | sčítání 1971 | sčítání 1981 | sčítání 1991 | sčítání 2001 | sčítání 2011 | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | |
Chorvati | 2 975 399 | 79,2 | 3 117 513 | 79,6 | 3 339 841 | 80,3 | 3 513 647 | 79,4 | 3 454 661 | 75,1 | 3 736 356 | 78,1 | 3 977 171 | 89,6 | 3 874 321 | 90,42 |
Srbové | 543 795 | 14,5 | 588 411 | 15,0 | 624 985 | 15,0 | 626 789 | 14,2 | 531 502 | 11,6 | 581 663 | 12,2 | 201 631 | 4,5 | 186 633 | 4,36 |
Bosňáci | 1 077 | 0,0 | 16 185 | 0,4 | 3 113 | 0,1 | 18 457 | 0,4 | 23 740 | 0,5 | 43 459 | 0,9 | 20 755 | 0,5 | 31 479 | 0,73 |
Muslimani | 19 677 | 0,4 | 7 558 | 0,17 | ||||||||||||
Italové | 76 093 | 2,0 | 33 316 | 0,9 | 21 103 | 0,5 | 17 433 | 0,4 | 11 661 | 0,3 | 21 303 | 0,4 | 19 636 | 0,4 | 17 807 | 0,42 |
Albánci | 635 | 0,0 | 1 001 | 0,0 | 2 126 | 0,1 | 4 175 | 0,1 | 6 006 | 0,1 | 12 032 | 0,3 | 15 082 | 0,3 | 17 513 | 0,41 |
Romové | 405 | 0,0 | 1 261 | 0,0 | 313 | 0,0 | 1 257 | 0,0 | 3 858 | 0,1 | 6 695 | 0,1 | 9 463 | 0,2 | 16 975 | 0,40 |
Maďaři | 51 399 | 1,4 | 47 711 | 1,2 | 42 347 | 1,0 | 35 488 | 0,8 | 25 439 | 0,6 | 22 355 | 0,5 | 16 595 | 0,4 | 14 048 | 0,33 |
Slovinci | 38 734 | 1,0 | 43 010 | 1,1 | 39 101 | 0,9 | 32 497 | 0,7 | 25 136 | 0,5 | 22 376 | 0,5 | 13 173 | 0,3 | 10 517 | 0,25 |
Češi | 28 991 | 0,8 | 25 954 | 0,7 | 23 391 | 0,6 | 19 001 | 0,4 | 15 061 | 0,3 | 13 086 | 0,3 | 10 510 | 0,2 | 9 641 | 0,22 |
Černohorci | 2 871 | 0,1 | 5 128 | 0,1 | 7 465 | 0,2 | 9 706 | 0,2 | 9 818 | 0,2 | 9 724 | 0,2 | 4 926 | 0,1 | 4 517 | 0,11 |
Makedonci | 1 387 | 0,0 | 2 385 | 0,1 | 4 381 | 0,1 | 5 625 | 0,1 | 5 362 | 0,1 | 6 280 | 0,1 | 4 270 | 0,1 | 4 138 | 0,10 |
Jugoslávci | 15 559 | 0,4 | 84 118 | 1,9 | 379 057 | 8,2 | 106 041 | 2,2 | 176 | 0,0 | 331 | 0,01 | ||||
Ostatní a nevyjádřeno | 36 021 | 1,0 | 36 942 | 0,9 | 35 971 | 0,9 | 58 028 | 1,3 | 110 168 | 2,4 | 246 354 | 5,1 | 124 3952 | 2,8 | 84 991 | 1,98 |
Celkem | 3 756 807 | 3 918 817 | 4 159 696 | 4 426 221 | 4 601 469 | 4 784 265 | 4 437 460 | 4 284 889 | ||||||||
1 Zdroj: |
Česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě. Tato menšina sídlí zejména v okolí města Daruvar. Počet příslušníků hlásících se k české menšině však neustále klesá – zatímco v roce 1931 žilo v Chorvatsku 45 715 Čechů, krátce po válce v roce 1948 to bylo už jen 28 991 osob a během posledního sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti přihlásilo pouhých 10 510 lidí.
Češi žijí i v jiných občinách, ale jejich počty jsou zanedbatelné.
Oficiálním jazykem je chorvatština.
Podle průzkumu z roku 2009 celkem 78 % tvrdilo, že umí alespoň jeden cizí jazyk. Podle průzkumu Evropské komise z roku 2005 celkem 49 % Chorvatů umí anglicky, 34 % německy a 14 % umí italsky. Francouzsky a rusky umí 4 % populace, španělsky 2 % populace. 59 % Slovinců má určitou znalost chorvatštiny.
Hlavním náboženským vyznáním v Chorvatsku je katolictví (86,28 %), dalšími jsou pravoslaví (4,44 %), protestantství (0,34 %), ostatní křesťanská vyznání (0,30 %) a islám (1,47 %).
Chorvatsko má univerzální systém zdravotní péče, jehož kořeny lze vysledovat až k zákonu o maďarsko-chorvatském parlamentu z roku 1891, který poskytuje formu povinného pojištění všech dělníků a řemeslníků. Na obyvatelstvo se vztahuje základní zdravotní pojištění poskytované zákonem a volitelným pojištěním. V roce 2017 dosáhly roční výdaje na zdravotní péči 22,0 miliard kuna (3,0 miliardy EUR). Výdaje na zdravotní péči představují pouze 0,6 % soukromého zdravotního pojištění a veřejných výdajů. V roce 2017 utratilo Chorvatsko kolem 6,6 % svého HDP na zdravotní péči. V roce 2015 bylo Chorvatsko na 36. místě na světě v průměrné délce života s 74,7 let u mužů a 81,2 let u žen a mělo nízkou kojeneckou úmrtnost 3 na 1 000 narozených.
V Chorvatsku jsou stovky zdravotnických zařízení, z toho 79 nemocnic a klinik s 23 967 lůžky. Nemocnice a kliniky pečují o více než 700 tisíc pacientů ročně a zaměstnávají 5 205 lékařů, včetně 3 929 specialistů. V zemi je 6 379 soukromých ordinací a celkem 41 271 zdravotnických pracovníků. Existuje 63 jednotek pohotovostní lékařské služby, které reagují na více než milion hovorů. Hlavní příčinou úmrtí v roce 2008 bylo kardiovaskulární onemocnění u mužů 43,5 % a u žen 57,2 %, následovaly nádory, u mužů 29,4 % a u žen 21,4 %. V roce 2009 bylo HIV / AIDS nakaženo pouze 13 Chorvatů a šest na tuto chorobu zemřelo. Dalšími běžnými příčinami úmrtí jsou zranění a otravy, onemocnění dýchacích cest a zažívacích orgánů. V roce 2008 Světová zdravotnická organizace odhadla, že kuřáci jsou 27,4 % Chorvatů starších 15 let. Podle údajů WHO z roku 2003 je 22 % chorvatské dospělé populace obézních.
Podle Chorvatského fondu zdravotního pojištění jsou vysoký krevní tlak, cukrovka, maligní onemocnění, osteoporóza, metabolický syndrom, zvýšené krevní tuky a nemoci pohybového ústrojí nejčastějšími důvody, proč chorvatští občané hledají lékařskou pomoc. V letech 1983 až 2007 bylo v Chorvatsku provedeno 736 196 potratů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Croatia na anglické Wikipedii.