Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V následujícím článku podrobně prozkoumáme téma Op-art a jeho dopad na různé oblasti společnosti. Od jeho vzniku až po současnou evoluci budeme analyzovat jeho vliv na každodenní život lidí i v profesní a vzdělávací oblasti. S kritickým a reflexivním pohledem prozkoumáme různé aspekty související s Op-art, od jeho důsledků až po příležitosti, které poskytuje. Prostřednictvím rozhovorů, výzkumu a konkrétních příkladů se ponoříme do tohoto tématu, abychom pochopili jeho relevanci a možné důsledky. Připojte se k nám na této cestě objevování a dotazování o Op-art!
Op-art (zkráceně z angl. optical art optické umění) je směr výtvarného umění, jenž se začal rozvíjet koncem 50. a počátkem 60. let 20. století.
Autoři op-artových děl využívají poznatky z geometrie, fyziognomie a optiky. Snaží se pomocí většinou černobílých geometrických obrazců nebo jiných výrazných barev, rastrů a vzájemně se překrývajících lineárních a plošných útvarů dosáhnout optické iluze pohybu, nestability.
V roce 1955 několik umělců z tohoto hnutí představilo své práce v Paříži v rámci výstavy Le mouvement (Pohyb). Název op-art byl použit poprvé v roce 1964 při přípravách na výstavu The Responsive Eye (Reagující oko) v Muzeu moderního umění v New Yorku. Název je vlastně obdobou názvu jiného uměleckého směru pop-artu.
Jedním z hlavních představitelů op-artu je maďarský výtvarník Victor Vasarely. Dále např. Bridget Riley, Jesús-Rafael Soto, Youri Messen-Jaschin, Richard Anuszkiewicz, Julian Stanczak nebo Carlos Cruz-Diez.