Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Rudolf Spazier a jeho dopad na naši současnou společnost. Od jeho počátků až po jeho význam dnes budeme analyzovat, jak Rudolf Spazier utvářel naše životy a ovlivnil různé aspekty našeho každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé perspektivy a relevantní studie, které nám umožní komplexně porozumět důležitosti Rudolf Spazier v našem moderním světě. Podobně prozkoumáme možné budoucí scénáře a jejich potenciální vývoj s cílem nabídnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu globálního významu.
Prof. Ing. Dr. techn. Rudolf Spazier | |
---|---|
Rudolf Spazier | |
starosta Brna | |
Ve funkci: 2. prosince 1935 – 23. března 1939 | |
Předchůdce | Karel Tomeš |
Nástupce | Oskar Judex |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSNS SNJ |
Narození | 2. července 1887 Medlánky, Morava, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 17. srpna 1963 (ve věku 76 let) Brno, Československo |
Commons | Rudolf Spazier |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Spazier (2. července 1887 Medlánky – 17. srpna 1963 Brno) byl československý politik a vysokoškolský pedagog, v letech 1935–1939 starosta Brna. Byl vězněn za nacistické okupace i v 50. letech 20. století.
Narodil se v zámku v Medlánkách v rodině zahradníka Petra Spaziera a jeho manželky Matyldy, rozené Römerové. Absolvoval Českou vyšší reálku v Brně a v roce 1912 vystudoval odbor stavební České vysoké školy technické v Brně. Zde do roku 1919 působil jako asistent.
Od roku 1919 pracoval v ČSD jako vrchní stavební komisař a vrchní technický rada. Od roku 1921 byl honorovaným docentem Vysoké školy zemědělské v Brně. Roku 1930 získal na stavebním odboru České vysoké školy technické v Brně doktorát technických věd a od roku 1934 tam působil jako soukromý docent mechanického zkoušení stavebních hmot.
Starostou města byl zvolen na konci roku 1935. Ve funkci zůstal i po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava dne 15. března 1939. Úřadoval až do 23. března, kdy mu gestapo přikázalo nezasahovat do správy města. Dne 1. září téhož roku byl v rámci Akce Albrecht I. zatčen a až do konce války vězněn, nejprve na Špilberku, poté v Dachau a v Buchenwaldu.
Po návratu do Brna byl v roce 1946, se zpětnou platností od roku 1945, jmenován na stavebním odboru České vysoké školy technické v Brně řádným profesorem stavebních hmot a jejich zkoušení. Působení na vysoké škole mu bylo zakázáno roku 1950 a následující rok byl penzionován. V roce 1955 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu k sedmi letům odnětí svobody a propadnutí majetku. Zemřel v roce 1963, rehabilitován byl o sedm let později.
Je pohřben na hřbitově v Brně-Králově Poli.
Dne 23. září 1933 se oženil s Marií Šafaříkovou, ovdovělou Pospíšilovou (1889–??). Téhož dne se konal církevní sňatek ve Vranově.