Wiki90

 Wiki90.com

Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu

Ponořte se do Wiki90, online encyklopedie, která zachycuje ducha 90. let. S designem připomínajícím rané časy internetu a bohatým úložištěm znalostí je Wiki90 vaším portálem k nostalgii a učení. Objevte a znovu prožijte ikonické okamžiky z nezapomenutelné éry online!

Rychlebské hory

V dnešním světě je Rychlebské hory téma, které je stále aktuálnější a stalo se předmětem zájmu široké škály lidí. Ať už mluvíme o jeho dopadu na společnost, jeho významu v historii, jeho důležitosti dnes nebo o jakémkoli jiném souvisejícím aspektu, Rychlebské hory je téma, které nikdy nepřestane vyvolávat debaty a diskuse. Od svého vzniku až po vliv na současnost je Rychlebské hory předmětem studia a zájmu akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Rychlebské hory a pokusíme se osvětlit toto téma, které je dnes tak aktuální.

Rychlebské hory
Góry Złote
Przełęcz Lądecka z polské strany
Ladecké sedlo z polské strany
Nejvyšší bod1127 m n. m. (Smrk)
Délka30 km
Rozloha276 km² (na území Česka)
Střední výška644,7 m n. m.
Nadřazená jednotkaJesenická oblast
Sousední
jednotky		Králický Sněžník, Kotlina Kłodzka, Góry Bardzkie, Zlatohorská vrchovina, Hrubý Jeseník, Hanušovická vrchovina
Podřazené
jednotky		Hornolipovská hornatina, Travenská hornatina, Sokolský hřbet
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
Map
PovodíMorava, Nysa Kłodzka
Souřadnice50°15′ s. š., 17° v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIVC-5
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v ČR. Mnoho obcí a sídel zde zaniklo po odsunu původního německého obyvatelstva po druhé světové válce.

Svůj název získaly podle polského města Złoty Stok („zlatý svah“), původně německy Reichenstein, česky Rychleby, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou.

Poloha v Jesenické oblasti (■)
Rychlebské hory v rámci Polska

Poloha

Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Jsou hraničním pohořím jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem (před r. 1742 Čechami). Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku.

V horách se nacházejí obce Nové Vilémovice a Travná, s poutním kostelem a hraničním přechodem do Polska.

Horopis

Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1127 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1124 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1107 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v Hornolipovské hornatině v jižní části pohoří.

Hřebeny Rychleb mají poměrně mělká sedla, kromě Smrku mají prominenci (převýšení od sedla) nad 50 m jen Polská hora a Studený. Téměř polovina tisícovek má naopak prominenci pod 15 metrů a jsou tedy jen vedlejšími vrcholy.

Podrobný seznam hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Rychlebských horách.

Geomorfologické členění české části Rychlebských hor zobrazuje následující tabulka:

Turistika

Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála. Součástí výletních míst jsou také dostupnější i méně dostupné zatopené lomy.

V roce 2009 vznikla u Černé Vody síť singltreků Rychlebské stezky, speciálně upravených úzkých lesních cest pro zábavnou jízdu na horském kole. Celková délka těchto stezek je několik desítek kilometrů.

Fauna

Co se týče obratlovců a savců, běžný je výskyt srnce obecného, jelena lesního, rysa ostrovida či lišky obecné. Bohatý podrost a dostatek příležitostí k bahenním koupelím přeje také praseti divokému. Pohyb velkých šelem jako je např. medvěd je velice vzácný, nicméně v nedávné době byl pomocí fotopastí zachycen pohyb minimálně jednoho dospělého vlka. Tento druh šelmy se sem navrátil po 70 letech, kdy byl lidmi vyhnán. Návrat vypovídá o opuštěném a odlehlém charakteru Rychlebských hor. Hmyz je nejvíce zastoupen plošticemi, rovnokřídlými, ovádovitými a význačný je i výskyt velkých lesních mravenců.

Galerie

  • Rozhledna na Borůvkové hoře
    Rozhledna na Borůvkové hoře
  • Rudawiec, Polská hora
    Rudawiec, Polská hora
  • Zřícenina hradu Rychleby
    Zřícenina hradu Rychleby
  • Lom Rampa u Černé vody
    Lom Rampa u Černé vody
  • Lom Transgranit
    Lom Transgranit
  • Tančírna v Račím údolí
    Tančírna v Račím údolí

Reference

  1. ↑ Lomy » Rychleby - Rychlebské hory. Rychleby - Rychlebské hory . . Dostupné online. 
  2. ↑ Rychlebské hory: Sborník prací o přírodních poměrech. 1.. vyd. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1959. 328 s. 

Externí odkazy

 

Rychlebské tisícovky
Hlavní vrcholy (9)
Smrk (1127 m) • Travná hora (1124 m) • Polská hora (1107 m) • Trnová hora (1060 m) • Kunčický hřbet (1053 m) • Studený (1042 m) • Lví hora (1040 m) • Stolec (1034 m) • Liščí hora (1006 m)
Vedlejší vrcholy (8)
Brousek (1116 m) • Kuník (1078 m) • Jivina (1077 m) • Bílé kameny (1029 m) • U červeného kříže (1026 m) • Palaš (1025 m) • Stolec S (1022 m) • Hřebeňák JZ (1009 m)
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot