Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
Dnes se zájem o Samuel Richardson výrazně zvýšil, protože stále více lidí hledá informace a znalosti na toto téma. Samuel Richardson upoutal pozornost společnosti obecně a vyvolal diskuse a debaty v různých oblastech. V tomto článku dále prozkoumáme Samuel Richardson a analyzujeme jeho dopad, relevanci a důsledky v dnešním světě. Od svého vzniku až po dnešní vývoj se Samuel Richardson stal tématem zájmu lidí všech věkových kategorií az různých profesních oblastí. Připojte se k nám na této cestě a objevte více o Samuel Richardson a jeho vlivu na náš každodenní život.
Samuel Richardson | |
---|---|
Narození | červenec 1669 Derbyshire |
Úmrtí | 4. července 1761 (ve věku 71 let) Londýn |
Povolání | tiskař, vydavatel, spisovatel |
Národnost | anglická |
Období | preromantismus |
Žánr | román v dopisech |
Významná díla | Pamela (1740), Clarissa (1748) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Samuel Richardson (pokřtěn 19. srpna 1689, Mackworth, Derbyshire – 4. července 1761 Londýn) byl anglický tiskař, vydavatel a preromantický spisovatel. Proslavil se především svými romány v dopisech Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost) a Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), díky kterým je považován za jednoho ze zakladatelů moderního románu.
Narodil se buď 24. nebo 31. července, pokřtěn byl 19. srpna roku 1689. Byl jedním z devíti dětí vesnického truhláře a byl určen pro církevní dráhu. Finanční ztráty jeho rodiny však zabránily jeho univerzitnímu vzdělání, takže se vyučil tiskařem. Oženil se s dcerou svého mistra Martou Wildeovou a roku 1719 si založil vlastní tiskárnu v Salisbury Court, kde také bydlel a žil až do smrti.
Jako tiskař byl velice úspěšný. Roku 1733 se stal oficiálním vydavatelem publikací pro Dolní sněmovnu britského parlamentu. Stal se zámožným obchodníkem a dosáhl společenské prestiže. Roku 1754 se stal mistrem londýnského sdružení knihkupců a tiskařů a roku 1761 královským tiskařem. Brzy poté zemřel na záchvat mrtvice.
Ačkoliv napsal svůj první román až v padesáti letech, byl literárně činný již od počátku svého působení jako tiskař a vydavatel. Vydával časopis True Briton (Pravý Brit), ve kterém se podílel na politických debatách. Uvedl na trh řadu autorů (mimo jiné Daniela Defoea) a tato vydání opatřil vlastními předmluvami. Přátelil se s významnými osobnostmi své doby, například s Jamesem Thomsonem nebo Samuelem Johnsonem a stál v centru kulturního života.
Roku 1739 byl požádán svými přáteli, aby napsal svazek vzorových dopisů, které měly sloužit jako předlohy pro méně vzdělané pisatele. Byl mezi nimi i stylizovaný dopis otce dceři pracující jako služebná, když se dozvěděl, že její pán usiluje o její čest, a dopis s dceřinou odpovědí. Tato situace jej následně zaujala natolik, že jí rozvedl do samostatného psychologického románu v dopisech Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost), pro nějž je charakteristický ponor do nitra postav, psychologická introspekce a výrazný didaktický záměr, který je typický i pro jeho další díla.
Ještě významnější je pro vývoj anglického i evropského románu jeho další román Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), ve kterém všestranně zachytil duševní stavy postav a vytvořil tragickou hrdinku, jejíž život je ničen měšťáckou peněžní morálkou a aristokratickou nemorálností.
Autorův poslední dokončený román The History of Sir Charles Grandison (1754, Příběh sira Charlese Grandisona) nedosahuje kvalit dvou předchozích děl. Richardson v něm chtěl vytvořit ideál ctnostného muže, ale nedostatečné prokreslení hrdinů románu z nich udělalo nudné neživotné postavy.
Z jeho díla nebylo do češtiny doposud nic přeloženo.
V letech 1743–1744 vytvořil anglický malíř Joseph Highmore podle románu Pamela sérii dvanácti obrazů.