V dnešním světě získal Státní hranice nebývalý význam v různých aspektech každodenního života. Od jeho dopadu na politiku až po jeho vliv na technologie je přítomnost Státní hranice na globální scéně nepopiratelná. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze, ve kterých se Státní hranice projevuje, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho dopad na moderní společnost. Prostřednictvím této analýzy budeme schopni lépe porozumět důležitosti Státní hranice a její roli při utváření dnešního světa.
Státní hranice (v češtině ve vztahu ke státním hranicím ČR se používá výraz "státní hranice" nejčastěji v množném čísle - na rozdíl např. od slovenštiny) jsou hranice, které definují vnitřní území každého státu. Zahrnují suchozemský prostor, plochu vnitřních a pobřežních vod, prostor pod nimi i vzdušný prostor nad nimi. Stanoveny bývají prostřednictvím mezinárodní smlouvy a v terénu jsou pak vyznačeny hraničními kameny, sloupy či mezníky. Státní hranice je v převážné většině zemí možné oficiálně překračovat jen na místech označených a k tomu určených jako hraniční přechody. Výjimku tvoří tzv. vnitřní schenghenské hranice v rámci EU/EHP, na nichž platí zvláštní režim a tyto je povoleno překračovat (bez kontrol) v každém místě, s výjimkou míst, kde je to přímo zakázáno (např. národní parky, vojenské prostory nebo místa, která jsou zdraví a životu nebezpečná). Země Schengenské dohody však mohou v případě potřeby krátkodobě kontroly na svých vnitřních hranicích obnovit. Jestliže jsou při vzniku nového státu respektovány původní administrativní hranice (např. při rozdělení Československa), hovoří se o zachování principu uti possidetis.
Dělení státních hranic
Státní hranice můžeme rozdělit z určení, zda se průběh hranice opírá o určitý přírodní základ nebo zda byl vytvořen člověkem a uměle vnesen do přírody na:
Přírodní (orografické) – vedou po přírodním útvaru (po hřebenech hor, vodními toky, bažinami, pouštěmi, mořskými pobřežími, …)
Umělé (geometrické) – jsou vytvořeny člověkem, většinou vedou v přímých liniích, nerespektují přírodní útvary.
Dalším způsobem dělení je kritérium otevřenosti hranic, podle toho dělíme státní hranice na:
Otevřené – hranice lze překračovat takřka bez omezení, např. hranice mezi státy USA nebo hranice mezi státy Schengenského prostoru v EU (včetně státní hranice mezi Českou republikou a jejími sousedními státy).
Omezené – hranice mají určitá kritéria pro jejich překročení, tento druh používá většina států na světě.
Uzavřené – hranice, které lze překročit pouze ve velmi výjimečných případech, např. hranice mezi Severní a Jižní Koreou či hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Vytyčení státní hranice
Při tvorbě či změně hranic se uplatňují většinou hlediska:
Historická – vychází z dříve existujících územních celků
Národnostní – za základ se bere území obývané určitým národem či národy
Požadavek přírodních hranic – přizpůsobení se přírodním útvarům
Fáze stanovení státních hranic
Státní hranice se obvykle vytyčuje v následujících fázích:
Atribuce (alokace) – politické rozhodnutí o příslušnosti území
Delimitace – určení přesného průběhu hranice na mapách, terénní šetření, ověřování majetkových poměrů
země s největší délkou hranic se všemi svými sousedy je Rusko – celkem 20 139 km s 14 zeměmi
nejdelší hranice mezi dvěma zeměmi jsou mezi Spojenými státy a Kanadou – 8893 km ve dvou částech („teritoriální“, sledující na západě 49° rovnoběžku s.š. a na východě kontinentu Velká jezera – dlouhé 6416 km; a hranice s Aljaškou, sledující 141° poledník z.d. – dlouhé 2547 km). Tyto hranice nejsou militarizovany ani aktivně hlídány.
nejdelší souvislé hranice mezi dvěma státy jsou mezi Ruskem a Kazachstánem – 6846 km.
Pohraničí a příhraničí
Podrobnější informace naleznete v článku Pohraničí.
Pohraničí je území podél nebo blíže státních hranic. Pohraničí nezahrnuje území sousedního státu. Příhraničí je oblast ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraniční území sousedního státu.
Odkazy
Reference
↑ Z dopisů jazykové poradně. Naše řeč. 5/2000, s. 272. Dostupné online.
↑ abc Státní hranice a pohraniční turistika - Zdeněk Šmída. www.zdeneksmida.cz . . Dostupné online.
↑POTOČNÝ, Miroslav; ONDŘEJ, Jan. Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN80-7179-536-4. S. 137–139.
↑HERINK, Josef; VALENTA, Václav. Současný svět, učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Česká geografická společnost, 2004.
↑HARTL, Karel. Právo a státní hranice ČSSR (dostupné online v NK ČR). Praha: Naše vojsko, 1983. Dostupné online. Kapitola IV. Průběh a vyznační státních hranic, s. 37–41.
Pozor! Státní hranice . Česká televize, 2019 . Dostupné online. Desetidílný dokumentární seriál České televize o západní hranici Československa v letech 1948–1989