Wiki90.com

Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu

Ponořte se do Wiki90, online encyklopedie, která zachycuje ducha 90. let. S designem připomínajícím rané časy internetu a bohatým úložištěm znalostí je Wiki90 vaším portálem k nostalgii a učení. Objevte a znovu prožijte ikonické okamžiky z nezapomenutelné éry online!

Tušové malířství

V dnešním světě je Tušové malířství téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Bez ohledu na odvětví, profesi nebo osobní zájmy, Tušové malířství upoutal pozornost širokého publika. Tento článek se snaží plně prozkoumat dopad Tušové malířství na naše životy a společnost jako celek. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy a prezentace relevantních dat má poskytnout podrobný pohled na toto téma, aby čtenáři lépe porozuměli jeho důležitosti a důsledkům v dnešním světě.

Tušové malířství (čínsky pchin-jinem shuǐ​mò​huà, znaky zjednodušené 水墨画, tradiční 水墨畫, doslova „malířství vody a tuše“) je východoasijský typ malířství založený na malbě tuší štětcem, technikami podobnými nebo stejnými jako v čínské kaligrafii. Vzniklo v Číně, kde získala postavení prestižní postavení umění vzdělané džentry, vrstvy pozemkových vlastníků, učenců a úředníků. Rozšířilo se do zemí východní Asie – Japonska, Koreje, Vietnamu.

Historie a charakteristika

Tušové malířství používá, stejně jako čínská kaligrafie, čínskou tuš, jejíž tabulky se roztírají na speciálním kameni spolu s vodou. Rozdíly v hustotě tuše spolu s citlivostí štětce na tlak a pohyb dávají umělci širokou možnost variací v sytosti a stínování tahů. Mistr může v jednom tahu dosáhnout úžasných změn v sytosti, z temně černé až stříbřitě šedé.

Tušové malířství se rozvinulo zejména v období dynastie Tchang (7. – 10. století), za malíře-zakladatele tzv. „jižní školy“ čínského krajinářského malířství je tradičně pokládán (od Tung Čchi-čchanga) tchangský malíř a básník Wang Wej. V Tung Čchi-čchangově pojetí byla „jižní škola“ označení pro nekomerční literátské malířství snažící se o vyjádření myšlenek tvůrce, které si v malbě vystačilo s tuší, případně jemně doplněnou barvami a barevné obrazy „severní školy“ odmítalo jako povrchní.

Cílem malířů tvořících tuší nebylo (a není) pouze reprodukovat vzhled objektu, ale zachytit jeho podstatu. Pro tvůrce je k namalování koně pochopení jeho temperamentu důležitější než vzhled svalů a kostí, chce-li malovat květiny, není potřeba, aby dokonale ladily jejich okvětní lístky a barvy, ale je důležité, aby byl plné života a vůně. Umělec chce zachytit podstatu zobrazovaného s opomenutím zbytečných detailů. Východoasijská tušová malba může být považována za formu expresionistického umění, které zachycuje neviditelné.

V krajinomalbě jsou scenérie typicky imaginární, nebo velmi volně přetvořené skutečné krajiny. Horské krajiny jsou zdaleka nejčastějším námětem, často evokují konkrétní oblasti tradičně známé svou krásou, od nichž umělec může žít velmi daleko. Voda hory velmi často doplňuje. Rejstřík námětů se na horské krajiny neomezuje, umělci malují i květy a ptáky, nebo osoby.

Významní umělci

Čína

Japonsko

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ink wash painting na anglické Wikipedii.

Literatura

  • HEJZLAR, Josef. Čínská krajinomalba. Praha: Aventinum, 2010. 232 s. ISBN 9788071512622. 
  • WANG, Yao-ťing. Čínské malířství. 1. vyd. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2008. 207 s. ISBN 978-80-242-2239-4. 

Externí odkazy