V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Turgajská plošina a zaměříme se na jeho důležitost, dopad a relevanci v mnoha oblastech. Od svých počátků až po současný vývoj byl Turgajská plošina předmětem mnoha studií a debat, které přispěly k rozšíření našeho chápání tohoto tématu. Na těchto stránkách se ponoříme do její historie, analyzujeme její důsledky v současné společnosti a zamyslíme se nad její budoucností. Stejně tak prozkoumáme, jak Turgajská plošina proměnil a nadále transformuje různé oblasti, od vědy a technologie po umění a kulturu, a nabízí tak komplexní a multidisciplinární vizi k pochopení jeho složitosti a rozsahu. Připojte se k nám na této vzrušující prohlídce Turgajská plošina!

Turgajská plošina Торғай үстірт Тургайское плато
Řeka Esim u města Deržavinsk
Nejvyšší bod	310 m n. m.
Délka	600 km
Šířka	300 km
Nadřazená jednotka	Asie
Sousední jednotky	Ural, Západosibiřská rovina, Kazašská pahorkatina, Turanská nížina
Podřazené jednotky	Turgajský úval
Světadíl	Asie
Stát	Kazachstán Kazachstán
Povodí	Torgaj
Souřadnice	51° s. š., 63° v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turgajská plošina (kazašsky Торғай үстірт, Torğaj üstirt, rusky Тургайское плато, Turgajskoe plato) je náhorní rovina mezi Jižním Uralem a Mugodžary na západě a Kazašskou pahorkatinou na východě. Nachází se na území Kostanajské oblasti Kazachstánu. Je dlouhá asi 600 a široká asi 300 km. Střední nadmořská výška se pohybuje od 200 do 300 m, nepřesahuje 310 m. Severojižní osou plošiny je Turgajská brána s řekou Torgaj.

V geologické stavbě převládají mořské i pevninské jíly a pískovce. Jižní část je rozčleněna do systému stolových zvýšenin. V oblasti se nachází množství slaných jezer. Jsou tu ložiska magnetitu, limonitu, bauxitu a uhlí.

Vegetace severní části patří do pásma stepí (většinou kultivovaných), v jižní části převládají polopouště.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Kazachstán