Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V dnešním světě je Velvyslanec téma, které vyvolalo velký zájem a debaty. Od svého vzniku až po dnešní vývoj měl Velvyslanec významný dopad na různé oblasti společnosti. Jeho vliv se rozšířil na aspekty, jako je ekonomika, politika, kultura a technologie, což vyvolává obdiv i kontroverzi. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Velvyslanec, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a prozkoumáme důsledky, které má dnes.
Velvyslanec je oficiální představitel, který jako nejvýše postavený diplomat obvykle zastupuje stát v zahraničí. Jedná se o nejvyšší diplomatickou hodnost, které lze v diplomacii dosáhnout. Podobně jako jiní diplomaté, také velvyslanci požívají výsad diplomatické imunity, jsou držiteli diplomatického pasu a diplomatické registrační značky na voze (CD).
Správné oslovení velvyslance je "Vaše excelence", v angličtině Your Excellency, v adresaci dopisu pak Jeho excelence / His Excellency.
Na vůz velvyslance může být umisťována vlajka jeho země. Registrační značka jeho oficiálního vozu často obsahuje označení CD01 (corps diplomatique - diplomatický sbor), případně CDM01 (chef de mission diplomatique - šéf diplomatické mise), jeho zástupce pak 2 (bez vlajky) atd, což ale nemusí platit ve všech zemích. Někdy bývá druhým číslem na značce i kód té které ambasády.
Velvyslanec je obvykle akreditován v jiném státě nebo v mezinárodní organizaci jako rezidentní zástupce jeho vlastní hlavy státu jako vedoucí velvyslanectví nebo stálé mise. Může být také jmenován pro zvláštní a často dočasný diplomatický úkol, jako tzv. velvyslanec se zvláštním posláním.
Toto slovo se také často používá ve volnějším významu mimo diplomacii pro osoby, o nichž je známo, že představují určité profese, činnosti a oblasti úsilí, jako je prodej nějaké značky.
Velvyslanec (ambassador) v diplomacii má různé významy:
Šéfem diplomatické mise může jinak být i
Cizí tituly šéfů misí
Titul velvyslance či vysokého komisaře nesou někdy i vysocí úředníci různých mezinárodních organizací jako např. Organizace spojených národů. Takové tituly jsou ale čistě formální, neboť dle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích takoví úředníci nejsou v kontextu úmluvy diplomaté.
Velvyslanectví je zastupitelský úřad země v zahraničí s výsadou exteritoriality. Především v nedemokratických zemích to v minulosti vedlo ke konfliktům – jako příklad je zde možno uvést občany NDR, kteří roku 1989 nalezli útočiště na velvyslanectvích SRN ve východní Evropě (v Praze, Varšavě a Budapešti), roku 2003 pak občany Severní Koreje, kteří hledali ochranu na různých velvyslanectvích v Pekingu atd.
Původně byly styky na této úrovni pěstovány jen mezi velmocemi, během 20. století se velvyslanectví stala běžnou formou zastoupení.
Označení vyslanec, také legát, pochází z latinského slova legatus. V antickém Římě nesly titul legáta osoby, které byly vysílány do římských provincií, kde u jejich guvernérů zastupovaly ústřední moc v Římě.
Vyslanec patří podle Vídeňské úmluvy do druhé (střední) skupiny diplomatických zástupců (jako diplomatický zástupce Vatikánu mu odpovídá internuncius). Sídlem vyslance je vyslanectví (legace).