Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V dnešním světě se Zadunajské středohoří stalo tématem velkého významu a zájmu jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost. Od starověku přitahoval Zadunajské středohoří pozornost lidstva a byl předmětem nespočtu výzkumů, debat a úvah. Její vliv sahá do různých oblastí, od politiky po kulturu, včetně vědy a techniky. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé dimenze a aspekty Zadunajské středohoří a analyzujeme jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.
Zadunajské středohoří Dunántúli-középhegység | |
---|---|
Bakoňský les | |
Nejvyšší bod | 756 m n. m. (Pilis) |
Délka | 200 km |
Rozloha | 7200 km² |
Nadřazená jednotka | Panonská pánev |
Sousední jednotky | Malá dunajská kotlina, Velká dunajská kotlina, Zadunajská pahorkatina, Západomaďarské předhůří |
Podřazené jednotky | Bakoňský les, Vértes, Gerecse, Pilišské vrchy, Budínské vrchy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Maďarsko |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 47°10′ s. š., 18°5′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zadunajské středohoří (maďarsky Dunántúli-középhegység, též "Západní středohoří", Nyugati-középhegység) je pás vrchovin v západním Maďarsku. Táhne se od jihozápadu na severovýchod, od severního břehu jezera Balaton po Dunajské ohbí.
Mezi jeho součásti patří Bakoňský les, pohoří Vértes, Gerecse, Pilišské vrchy a Budínské vrchy. Jako součást Zadunají se do něj někdy počítají i Vyšehradské vrchy, které ale geomorfologicky patří do Severomaďarského středohoří.