Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V dnešním světě se Maurice Wilkins stal tématem velkého zájmu mnoha lidí. Ať už kvůli své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo vlivu v různých oblastech, Maurice Wilkins je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie byl Maurice Wilkins předmětem studia, debat a úvah a jeho význam zůstává platný i dnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Maurice Wilkins a analyzujeme jeho relevanci a dopad v současném světě.
Maurice Wilkins | |
---|---|
Narození | 15. prosince 1916 Pongaroa |
Úmrtí | 5. října 2004 (ve věku 87 let) Blackheath |
Alma mater | Univerzita v Cambridgi King Edward's School, Birmingham Birminghamská univerzita St John’s College |
Povolání | biofyzik, lékař, fyzik, krystalograf a výzkumník |
Zaměstnavatelé | Kalifornská univerzita v Berkeley Králova kolej v Londýně |
Ocenění | Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1960) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1962) členství v Evropské organizaci pro molekulární biologii společník Královské společnosti komandér Řádu britského impéria … více na Wikidatech |
Choť | Patricia Ann Chidgey Ruth Wilkins |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maurice Hugh Frederick Wilkins (15. prosince 1916 – 5. října 2004) byl anglický molekulární biolog původem z Nového Zélandu a zároveň laureát Nobelovy ceny. Zabýval se výzkumem na poli fosforescence, radarů, separace izotopů a rentgenové difrakce. Nejvíce se však proslavil svým příspěvkem k poznání struktury DNA v londýnském King's College. Spolu s Crickem a J. D. Watsonem mu byla roku 1962 udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, podle komise za „jejich objevy týkající se molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos informací v živých systémech“.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurice Wilkins na anglické Wikipedii.