V lidské historii hrál Východní fronta (první světová válka) zásadní roli ve vývoji společnosti. Od svého vzniku upoutal Východní fronta (první světová válka) pozornost a zájem milionů lidí po celém světě. Tento fenomén zanechal nesmazatelnou stopu v kultuře, politice, technologii a všech aspektech moderního života. V tomto článku prozkoumáme vliv Východní fronta (první světová válka) v průběhu času a analyzujeme jeho dopad na dnešní svět. Od svých počátků až po současnou relevanci je Východní fronta (první světová válka) nadále tématem debat a fascinace pro vědce, odborníky i nadšence.
V jižní části východní fronty udeřila rakousko-uherská a německá armáda na ruskou Kongresovku. V srpnu 1914 došlo k bitvám u Krašniku a u Komarówa, ve kterých byli Rusové poraženi rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na hranice se Slovenskem a do západní Haliče (historické Malopolsko), v ohrožení se nalezly Slovensko a Slezsko a hrozil vpád do Maďarska a Čech. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.[zdroj?]
Nejtěžší boje probíhaly v Kongresovém Polsku. Hned na počátku války se německé jednotky dopustily válečných zločinů v nebráněném hraničním 65 tisícovém městě Kališ (Kalisz), které z velké části bezdůvodně srovnaly se zemí, vyrabovaly a povraždily mnoho jeho obyvatel. Německé jednotky pronikly na počátku války jižní částí tohoto území až k řece Visle u Ivanogrodu (dnes Deblin) a odtud se pokusily dobýt Varšavu. Ruské oddíly provedly protiútok a zatlačily německou armádu zpět, téměř na výchozí pozice. Následovala druhá německá ofenzíva namířená proti ruským vojskům v okolí města Lodž. Po německém vítězství a dobytí Lodži se fronta stabilizovala na řece Bzuře, kde až do konce roku 1915 probíhaly těžké zákopové boje. V bitvě u Bolimov byl na východní frontě poprvé použit bojový plyn. V severní Kongresovce probíhaly těžké boje až do konce roku 1915 v okolí města Přasnyš a Augustov.
Na jihu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost Přemyšl, kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Rakušané ve snaze proniknout k obležené pevnosti uskutečnili počátkem roku tři neúspěšné ofenzívy během bitvy v Karpatech. Zvrat v Haliči teprve po nové německo-rakousko-uherské ofenzívě a bitvě u Gorlic v červnu roku 1915, kde došlo k protržení fronty. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.
Přelom 1915/1916 – 1917
Koncem roku 1915 se situace v Polsku stala pro Rusy neudržitelná. Fronta se nebezpečně vypínala na západ a hrozilo, že Němci v Polsku odříznou značnou část ruské armády. Ruský generální štáb rozhodl, že Polsko vyklidí. Bohužel rychle postupující Němci zatlačili ruskou armádu dál, než to bylo původně zamýšleno. Fronta se na konci 1915 a na počátku 1916 stabilizovala v lépe udržitelných pozicích a zákopy se táhly od hranic s Rumunskem přes střední Ukrajinu, střední Bělorusko a střední Lotyšsko k Baltskému moři. V této podobě se fronta udržela až do roku 1917.
V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. Brusilovova ofenzíva). Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče. V témže roce do války přistoupilo Rumunsko, které se připojilo k bojům proti Německu a Rakousku-Uhersku. O rok později, už po únorové revoluci, proběhla ruská Kerenského ofenzíva, která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobytého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
1917–1918
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce, která odstranila vládu vzešlou z únorové revoluce. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru s Německem. Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti během Operace Faustschlag nový všeobecný útok proti Rusku. 3. března, po ztrátě Pobaltí, Běloruska, Ukrajiny a části Finska, podepsalo Rusko Brestlitevský mír a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na Západní frontu. Osamocené Rumunsko v roce 1918 kapitulovalo a v květnu přistoupilo na mírové podmínky Centrálních mocností.
Mapy
Východní Prusko, 17-23 srpen 1914
Východní Prusko, 23-26 srpen 1914
Východní Prusko, 27-30 srpen 1914
Východní fronta, září 1914
Východní fronta, konec září-listopad 1914
Východní fronta, únor 1915
Východní fronta, květen - konec září 1915
Východní fronta, březen 1916
Východní fronta, květen-září 1916
Rumunsko, srpen-září 1916
Rumunsko, říjen 1916
Rumunsko, listopad 1916 - leden 1917
Východní fronta, červenec 1917
pobřeží Baltu, říjen 1917
Východní fronta, prosinec 1917 - březen 1918
Odkazy
Reference
↑DREWICZ, Maciej. Wypadki kaliskie 1914. Reinterpretacja obrazu zdarzeń. Kalisz: Kaliskie Towarzystwo Przyjaciół Nauk, 2014. 155 s. ISBN978-83-62689-26-2.
↑ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN978-80-904272-8-0. S. 43–56.
WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN978-80-7321-505-7.