Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V dnešní době se Zátorské knížectví stalo tématem velkého významu a zájmu pro široké spektrum společnosti. S rozvojem technologií a globalizací převzal Zátorské knížectví vedoucí roli v konverzacích na místní i mezinárodní úrovni. Ať už se jedná o kontroverzní téma, relevantní veřejnou osobnost, historickou událost nebo společenský fenomén, Zátorské knížectví upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad, který má Zátorské knížectví na různé aspekty moderního života, a také důsledky, které vyplývají z jeho současného významu.
Zátorské knížectví Księstwo Zatorskie Herzogtum Zator
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení
|
|||||||
Státní útvar | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Zátorské knížectví (polsky Księstwo Zatorskie, německy Herzogtum Zator) bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Zátor.
Knížectví vzniklo roku 1445 při dělení Osvětimského knížectví, které bylo vazalem českého krále. Nicméně, již roku 1456 piastovský kníže Václav I. Zátorský složil lenní slib polskému králi Kazimírovi IV. a roku 1495 bezdětný kníže Jan V. prodal celé knížectví Polsku, s tím, že doživotně zůstane knížetem. Po jeho smrti roku 1513 se knížectví stalo autonomní součástí Polska a roku 1564 byla autonomie zrušena.
Po prvním dělení Polska roku 1772 se knížectví stalo součástí Habsburské monarchie a císař měl mj. titul vévody zátorského. V letech 1815 až 1866 bylo součástí Německého spolku v rámci Rakouska. Knížectví zaniklo roku 1918 se vznikem Polské republiky.