Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Dennis Gabor
Narození	5. června 1900 Budapešť
Úmrtí	8. února 1979 (ve věku 78 let) Londýn
Místo pohřbení	Putney Vale Cemetery
Bydliště	Maďarsko
Alma mater	Technická a hospodářská univerzita v Budapešti (do 1921) Humboldtova univerzita (do 1924) Technická univerzita Berlín (do 1927)
Povolání	fyzik, akademik, vynálezce, vysokoškolský učitel a holographer
Zaměstnavatelé	Technická univerzita Berlín Imperial College London
Ocenění	Youngova medaile a cena (1967) Rumfordova medaile (1968) medaile Alberta A. Michelsona (1968) komandér Řádu britského impéria (1970) Čestná medaile IEEE (1970) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Marjorie Louise Butler
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dennis Gabor (maďarsky Gábor Dénes, 5. června 1900, Budapešť – 8. února 1979, Londýn) byl maďarsko-britský fyzik. V roce 1948 objevil princip holografie. V roce 1971 získal Nobelovu cenu za fyziku.

Životopis

• Narodil se 5. června 1900 v Budapešti (Maďarsko) židovské rodině jako nejstarší syn otce Bertalana Gábora, ředitele důlní společnosti a matky Adrienne.
• narozen mladší bratr Jiří.
• V 15 letech se u něj probudil zájem o fyziku, s mladším bratrem budovali domácí laboratoř, kde reprodukovali moderní objevy v oblasti Rentgenova záření a radioaktivity.
• Studoval na Technické univerzitě v Budapešti elektroinženýrství (neboť fyzika dosud nebyla tolik uznávaným oborem), později dokončil studia v Berlíně.
• 1924 získal diplom na Technische Hochschule Berlin.
• I když stále studoval na Technice, víc ho přitahovala Německá Univerzita, kde tou dobou přednášeli fyzici jako Albert Einstein, Max Planck, Walther Hermann Nernst a Max von Laue.
• Profesí zůstal elektroinženýrem, avšak v práci se zaměřoval se na aplikovanou fyziku.
• Doktorská práce na téma rychlého osciloskopu, v průběhu které vyrobil první železem stíněnou magnetickou elektronovou čočku.
• 1927 získal titul Dr-Ing.
• 1927 nastoupil k firmě Siemens & Halske AG, jedním z jeho prvních úspěšných vynálezů byla vysokotlaká křemenná rtuťová výbojka
• 1933, po nástupu Hitlera k moci, pro svůj židovský původ opustil Německo a po krátkém pobytu v Maďarsku o rok později uprchl do Anglie, podařilo se mu získat zaměstnání u British Thomson-Houston Co. v Rugby.
• BTH Research Laboratory
• 1936 oženil se s Marjorií Louisou (její otec: Joseph Kennard Butler, její matka: Louise Butler of Rugby). Manželství zůstalo bezdětné.
• 1946 První články v oblasti Teorie komunikace.
• Vývoj stereoskopického kinematografu.
• 1948 Základní experimenty v oblasti holografie (v té době nazývané wavefront reconstruction), které byly vedlejším důsledkem práce na zdokonalení elektronového mikroskopu.
• 1950–1953 spolupráce s AEI Research Laboratory v Aldermastonu.
• 1. ledna 1949 nastoupil na Imperial College of Science & Technology v Londýně, kde je později jmenován profesorem aplikované elektronové fyziky a kde zůstal až do důchodu. Během této doby se spolu se svými doktorandy podílel na řešení problémů v řadě oblastí:
  • Experimentální práce:
    • Langmuirův paradox
    • holografický mikroskop
  • Teoretické práce v oblasti:
    • teorie komunikace
    • teorie plazmatu
    • teorie magnetronu
    • schema jaderné fúze
• 1967 odchází do důchodu
• Zůstává v kontaktu s Imperial College jakožto Senior Research Fellow
• Stává se členem Staff Scientist of CBS Laboratories, Stamford, Conn, kde spolupracoval s jejím presidentem a svým dlouholetým přítelem Dr. Petrem Goldmarkem na nových schématech komunikace a zobrazování
• Od roku 1958 až do konce života tráví hodně času zájmem o budoucnost industriální společnosti, je zneklidněn nerovnováhou mezi technologickým růstem a sociální oblastí. Svoje názory na toto téma vyjádřil ve třech knihách:
  • 1963: Inventing the Future
  • 1970: Innovations
  • 1972: The Mature Society,
• Zemřel 8. února 1979 v Londýně (Anglie)

Vyznamenání

• 1956: Fellow of the Royal Society
• 1964: čestný člen Maďarské akademie věd
• 1967: medaile Thomase Younga od fyzikální společnosti Londýn
• 1967: cena Cristofora Colomba od Int. Inst. Communications, Genoa
• 1968: medaile Alberta Michelsona od Franklinova institutu ve Filadelfii
• 1968: Rumfordova medaile od Královské společnosti
• 1970: čestný D.Sc. na University of Southampton
• 1970: čestná medaile od Ústavu elektrického a elektronického inženýrství
• 1970: titul Commander of the Order of the British Empire
• 1971: čestný D.Sc. na Technologické univerzitě v Delftu
• 1971: Holweckova cena od Francouzské fyzikální společnosti
• 1971: Nobelova cena za fyziku

Publikace

• GABOR, Dennis. Theory of communication. J. IEEE. Listopad 1946, roč. 93(III), s. 429–457. 

Literatura

• Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dennis Gabor na Wikimedia Commons
• Osoba Dennis Gabor ve Wikicitátech
• Gáborova autobiografie Archivováno 14. 6. 2006 na Wayback Machine. na Nobelprize.org
• Seznam židovských laureátů Nobelovy ceny za fyziku na Israel Science and Technology Directory
• Životopis s mnoha obrázky na stránce Prof. Eugenii Katz, Hebrejská univerzita Jeruzalém