Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Louis de Broglie. Ponoříme se do jeho původu, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost. Od svého prvního vystoupení až po jeho dnešní význam byl Louis de Broglie předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Dozvíme se o jeho vývoji v čase, o různých perspektivách, které kolem něj existují, a o možných důsledcích, které to má na náš každodenní život. Přidejte se k nám na této cestě po Louis de Broglie a objevte vše, co nám toto téma může nabídnout.
Louis de Broglie | |
---|---|
Louis de Broglie (1929) | |
Rodné jméno | Louis Victor Pierre Ramon de Brogli |
Narození | 15. srpna 1892 Dieppe |
Úmrtí | 19. března 1987 (ve věku 94 let) Louveciennes |
Místo pohřbení | Starý hřbitov v Neuilly-sur-Seine (48°52′54″ s. š., 2°15′51″ v. d.) |
Bydliště | Neuilly-sur-Seine |
Alma mater | Lyceum Jansona de Sailly (do 1909) Přírodovědecká fakulta v Paříži (1911–1924) |
Povolání | fyzik, matematik, vysokoškolský učitel, historik, teoretický fyzik, filozof a výzkumník |
Zaměstnavatelé | Sorbonna (1925–1927) Institut Henri Poincaré (1928–1962) Přírodovědecká fakulta v Paříži (1932–1962) |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1929) medaile Maxe Plancka (1938) čestný doktor Lavalovy univerzity (1947) cena Kalingy (1952) zahraniční člen Královské společnosti (1953) … více na Wikidatech |
Rodiče | Victor de Broglie a Pauline Célestine de La Forest d'Armaillé |
Rod | House of Broglie |
Příbuzní | Pauline de Broglie a Maurice de Broglie (sourozenci) |
Funkce | profesor (Přírodovědecká fakulta v Paříži; 1933–1962) 1. křeslo Francouzské akademie (1944–1987) President of the International Union of History and Philosophy of Science (1953–1956) prezident (Comité national français d'histoire et de philosophie des sciences; 1956–1972) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.
Pocházel ze šlechtického rodu Broglia di Chieri, který byl původně piemontský a roku 1643 emigroval do Francie. Byl nejmladší z pěti dětí vévody Victora de Broglie a jeho manželky Pauliny de La Forest D’Armaillé. Dědicem rodového titulu byl jeho o sedmnáct let starší bratr Maurice de Broglie, který byl také francouzský fyzik. Louisovi náležel titul princ de Broglie, pod nímž byl známý většinu života. Teprve po smrti bratra, který zemřel v roce 1960 bez potomků, se stal ve svých 68 letech vévodou.
Po maturitě na pařížském gymnáziu Janson de Sally v roce 1909 zpočátku studoval na Sorbonně historii. Bratr Maurice v něm vzbudil zájem o fyziku, a proto v 18 letech zahájil studium fyziky na Pařížské univerzitě, které ovlivnilo celý jeho pozdější život. V roce 1913 již získal vědeckou hodnost. Během 1. světové války sloužil s bratrem ve vojenské radiotelegrafické stanici na Eiffelově věži. Podle jeho návrhu byly všechny spojenecké ponorky vybaveny přijímači speciální konstrukce, které umožnily spojení se základnami.
Po válce spolupracoval Louis s bratrem Mauricem v jeho soukromé laboratoři na výzkumu fotoefektu a experimentovali s rentgenovým zářením. V roce 1923 Louis publikoval první práce, v nichž formuloval své představy o vlnové mechanice, dualitě částic a vln, podložené matematickým vyjádřením. Ve své dizertační práci Výzkumy o kvantové teorii interpretaci dualizmu rozšířil i na elektrony. Doktorát za teorii elektronové vlny obhájil v roce 1924. Vlnové vlastnosti částic vyjádřil rovnicí:
V roce 1925 byla práce publikována ve Fyzikálních análech, ale teorie materiálních vln elektronů byla zpočátku částí odborné komunity, tvořené zejména odpůrci kvantové mechaniky, přijata s nedůvěrou. Uznání se mu dostalo na 5. Solvayské konferenci o fyzice v Bruselu v roce 1927, když byly jeho předpoklady ověřeny experimentálně. De Broglieho teorii hmotných vln elektronu později užil Erwin Schrödinger k vytvoření vlnové mechaniky. V roce 1929 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za objev vlnově korpuskulárního dualizmu částic.
V následující letech se věnoval pedagogické práci. Nejprve přednášel matematiku a teoretickou fyziku na Sorbonně, od roku 1928 byl profesorem teoretické fyziky v Ústavu Henriho Poincarého a od roku 1932 vedl katedru teoretické fyziky Pařížské univerzity. Jeho vědecká činnost pokračovala v oboru spinu částic, teorie světla a aplikaci vlnové mechaniky v jaderné fyzice. V roce 1945 se stal poradcem francouzské komise pro atomovou energii. Podílel se na vzniku Evropské organizace jaderných výzkumů (CERN). Byl členem vědeckých akademií mnoha států a čestným doktorem řady světových univerzit. V roce 1961 byl vyznamenán řádem Čestné legie.
O jeho soukromém životě se mnoho neví. Nikdy se neoženil, měl rád dlouhé procházky, rád četl a dobře hrál šachy. V roce 1981 po operaci ledvin se stal zcela závislým na lékařské péči. Zbytek života strávil v nemocnici a zemřel na klinice v Louveciennes. Je pohřben na hřbitově v Neuilly-sur-Seine.
V roce 1973 byla založena Nadace Louise de Broglie jako místo setkávání a diskusí pro všechny současné fyziky, kteří chtějí představit výsledky své práce a názory v duchu tolerance a svobody myšlení.
Louis de Broglie napsal více než 20 odborných knih, z nichž nejdůležitější jsou
Věnoval se i popularizaci fyziky, za což byl vyznamenán organizací UNESCO Kalingovou cenou v r. 1952. K nejznámějším knihám patří
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis de Broglie na francouzské Wikipedii.
1. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Émile Picard |
1944–1987 Louis de Broglie |
Nástupce: Michel Debré |