Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V dnešním světě je Leo Esaki téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po vliv v ekonomické sféře se Leo Esaki stal ústředním bodem mnoha debat a diskuzí. S rozvojem technologií a globalizací se Leo Esaki stal relevantním problémem v každodenním životě lidí, který ovlivňuje aspekty, jako jsou osobní vztahy, politika, zdraví, vzdělávání a životní prostředí. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Leo Esaki na různé aspekty každodenního života a také analyzujeme jeho význam v dnešním světě.
Leo Esaki | |
---|---|
Leo Esaki (1959) | |
Narození | 12. března 1925 (99 let) Takaida |
Bydliště | Japonsko |
Alma mater | Tokijská univerzita Kjótská univerzita Třetí vyšší škola |
Povolání | fyzik |
Zaměstnavatelé | Kjótská univerzita Univerzita Kwansei Gakuin Q11479168 Sony Yokohama College of Pharmacy Shibaura Institute of Technology Cukubská univerzita IBM Thomas J. Watson Research Center |
Ocenění | Cena Asahi (1959) Nišinova cena (1959) medaile Stuarta Ballantina (1961) IEEE Morris N. Liebmann Memorial Award (1961) Nobelova cena za fyziku (1973) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leo Esaki (japonsky 江崎 玲於奈 ; 12. března 1925, Ósaka, Japonsko) je japonský experimentální fyzik a elektronik, proslulý zejména studiem tunelového jevu u elektronů v pevných látkách, zejména polovodičích. Tyto práce vedly ke konstrukci Esakiho (tunelových) diod.
Za svůj objev získal Nobelovu cena za fyziku za rok 1973, spolu s americkým fyzikem norského původu Ivarem Giaeverem a anglickým fyzikem Brianem Josephsonem.
Práce experimentátorů Esakiho a Giavera i teoretika Josephsona jsou významné mimo jiné tím, že demonstrují existenci typického jevu kvantové mechaniky (tunelový jev) na zcela makroskopické úrovni. Je tak korigován nesprávný avšak častý názor, že kvantová mechanika se týká výlučně jevů na mikroskopické úrovni.
Esaki prováděl svůj výzkum tunelového jevu během zaměstnání v japonské firmě 東京通信工業株式会社 Tókjó Cúšin Kógjó kabušikigaiša (nyní známá jako Sony) okolo roku 1958. Poté pracoval v šedesátých letech v USA u firmy IBM, kde vytvořil významné práce v oblasti polovodičových supermřížek. V pozdějších letech, po získání Nobelovy ceny, působil Leo Esaki v Japonsku jako prezident několika univerzit, např. univerzity v japonském vědeckém městečku Cukuba (University of Tsukuba).