Wiki90: Encyklopedie stylu 90. let na webu
V dnešní době se Gustav Ludwig Hertz stalo tématem velkého významu ve společnosti. Dopad Gustav Ludwig Hertz sahá od osobní a emocionální až po politickou a ekonomickou sféru a dotýká se různých aspektů života lidí. S pokrokem technologie a komunikace nabyla Gustav Ludwig Hertz nebývalého významu a ovlivnila způsob, jakým se jako společnost vztahujeme, pracujeme a vyvíjíme se. V tomto článku prozkoumáme mnoho dimenzí Gustav Ludwig Hertz a jeho vliv na naše životy, stejně jako možné budoucí důsledky, které by mohl mít.
Gustav Ludwig Hertz | |
---|---|
Gustav Ludwig Hertz (1915) | |
Rodné jméno | Gustav Ludwig Hertz |
Narození | 22. července 1887 Hamburk |
Úmrtí | 30. října 1975 (ve věku 88 let) Východní Berlín |
Místo pohřbení | Hřbitov v Ohlsdorfu (53°37′16″ s. š., 10°3′ v. d.) |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu (1906–1908) Mnichovská univerzita (1908–1909) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1909–1911) Humboldtova univerzita Gelehrtenschule des Johanneums |
Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Humboldtova univerzita (1913–1920) Philips (1920–1925) Univerzita Martina Luthera (1925–1928) Technická univerzita Berlín (1928–1935) Siemens (1935–1945) Sukhumi Institute of Physics and Technology (1945–1954) Lipská univerzita (1954–1961) |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1925) medaile Maxe Plancka (1951) Stalinova cena (1951) Helmholtz-Medaille (1959) Hervorragender Wissenschaftler des Volkes (1959) … více na Wikidatech |
Choť | Ellen Dihlmann |
Děti | Carl Hellmuth Hertz |
Příbuzní | Heinrich Rudolf Hertz (strýc) Hans Hertz (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Ludwig Hertz (22. července 1887, Hamburg – 30. října 1975, Východní Berlín) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1925 za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem společně s Jamesem Franckem. Byl synovcem fyzika Heinricha Hertze.
Franck-Hertzův experiment byl jedním z prvních pokusů, který dal podklad pro Bohrův model, což byl předchůdce kvantové mechaniky.
Mezi roky 1920–1925 působil ve fyzikální laboratoři firmy Philips v Eindhovenu. Pak se stal profesorem a ředitelem fyzikálního institutu univerzity v Halle. O tři léta později se vrátil do Berlína jako ředitel Fyzikálního institutu Technologické univerzity Charlottenburg. V roce 1935 z politických důvodů na své funkce rezignoval a začal pracovat ve výzkumných laboratořích firmy Siemens. Po válce (1945–1954) pracoval Hertz v čele výzkumných laboratoří v SSSR. Na konci svého činného života byl jmenován profesorem a ředitelem Fyzikálního institutu Univerzity Karla Marxe v Lipsku, kde působil do roku 1961, než odešel do důchodu.
Pohřben je v rodinné hrobce na hřbitově Ohlsdorf, kromě jiných je zde pohřben i jeho strýc Heinrich Hertz.